Psychoterapie a boj o individualizaci

Psychoterapie a boj o individualizaci

Problémy s přizpůsobením způsobují různé problémy. Pokud nejste dostatečně individuální, je často těžké vědět, co chcete a potřebujete. Je-li tomu tak, není snadné najít v životě spokojenost. Máte otázky typu: "Co chci?" "Líbí se mi X?" "Mám to cítit?" Marla* je příkladem někoho, kdo bojuje s individualizací.

Marla přišla na terapii ve 29 letech. Byla to mladá žena, která ve svém životě nenacházela jen málo uspokojení. Práce počítačové programátorky v malé maloobchodní firmě ji příliš neuspokojovala. V práci měla jednoho nebo dva lidi, se kterými se cítila propojená, ale s žádným z nich neměla mimo práci žádný vztah. Nikdy neměla s mužem vztah déle než dva měsíce. V době, kdy mě navštívila, používala internetovou seznamku, ale jen zřídka našla muže, o kterého by měla zájem. Její perfekcionismus ji vedl k tomu, že většinu potenciálních shod vyloučila jako buď nedostatečně vzdělaná, nevypadající dostatečně dobře, nedostatečně bohatá. Marla měla dva kamarády z vysoké školy, se kterými byla v kontaktu. Jeden, Fred, byl v oddaném vztahu s Philipem, jeho 3letým partnerem. Druhá, Connie, byla svobodná a také používala internet k nalezení vztahu. Connie si však často našla muže na rande a nebyla tak dostupná pro interakci s Marlou, jak by si přála. Connie byla také velmi krásná (podle Marly) a to vyvolalo k Marle mnoho závisti.

Marla vždy našla důvody, proč udržovat vztahy na dálku. Stejně jako mnoho lidí, kteří bojovali s individuací, se i ona hluboce obávala, zda ji mají lidé rádi, a považovala za nesnesitelné představit si, že by k ní někdo choval negativní city. Aby se zajistilo, že mezi ní a jejími přáteli budou existovat pouze pozitivní pocity, byla Marla příjemná, citlivá na to, co ten druhý potřebuje, a ochotná jít s ním. Nebylo to individualizované. Měla jen mlhavý pocit, že platí cenu za to, že se vzdala svých vlastních tužeb.

Marla měla velmi blízký vztah se svými rodiči, kteří žili poblíž Marlina bytu. Často chodila domů na večeři nebo je vzala na koncert nebo do kina. Marlin starší bratr Ted se přestěhoval do jiného státu, kde žil se svou ženou a dvěma dcerami. S rodinou se stýkal málo. Marla byla svými rodiči vnímána jako hodné dítě. Byla to ona, kdo zůstával blízko domova a udržoval úzký kontakt.

Když se Marla se svým neštěstím svěřila rodičům, začali být netrpěliví. Chtěli, aby udělala něco, co by se stalo šťastnější, a těžko snášela jejich neštěstí. Často na ně naléhali, aby sledovali pracovní inzeráty na internetu nebo přinesli katalogy svých absolventských programů. Marla by mi popsala, jak pro ni její rodiče odmalička vždy dělali všechno. Vybírali jí oblečení, měli vyhraněné názory na její přátele a vydatně jí pomáhali s domácími úkoly. Později si vybrali kolej a vyzdobili si byt. Stále jí pomáhali vybírat oblečení. Když Marla vyjádřila preferenci, bylo jí obvykle řečeno, že její volby nebyly nejlepší. Marlina matka byla posedlá Marliným vzhledem a ve věku 15 let navrhla Marle, aby si nechala udělat plastiku nosu. Když Marla souhlasila, strach její matky z operace poslal Marlu do série záchvatů paniky.

Některé děti se již v útlém věku učí, co a koho jejich rodiče potřebují. Někteří rodiče nechtějí pro své děti to nejlepší a nechápou, že zasahují do schopnosti svého dítěte prožívat život metodou pokusů a omylů. Děti musí přijít na to, co se jim líbí a jak se cítí. Musí si vypěstovat schopnost tolerovat své vlastní pocity a negativní pocity, které ve svém životě vyjadřují ostatní. To vše je součástí procesu sebeobjevování. Vede k sebevědomí a je součástí procesu individuace.

Když jsme si povídali na terapii, Marla začala uvažovat o tom, že se příliš spoléhá na své rodiče. Byla však v rozporu, protože se začala méně zajímat, když souhlasila s jejich rozhodnutími, spíše než aby dělala svá vlastní rozhodnutí. Když jsme si povídali, Marla také zjistila, že přesně neví, co chce, a proto se velmi bála dělat špatná rozhodnutí. Očekávala, že ji její otec, velmi kritický muž, bude nadávat za to, že udělala špatnou věc. Náš rozhovor také pomohl Marle uvědomit si, jak moc se jí líbí být dobrou dcerou. Zdálo se, že nevyvinout si nezávislé já byla malá cena, kterou je třeba zaplatit za to, aby byla vnímána jako dobrá dcera. Stálo to za to. Ale teď, ve věku 29 let, být dobrou dcerou nestačilo. Bála se to však vzdát. Nevěděla, že mohou existovat způsoby, jak být špatnou nebo dobrou dcerou. Ale tolerovat šediny by nějakou dobu trvalo. Být dobrým dítětem může být často v rozporu se sebou samým. Může být velmi obtížné vzdát se odměn, které s takto preferovaným označením přicházejí. Není snadné se vzdát volby zůstat tak, jak tě vidí a chtějí tvoji rodiče.

Pro Marlu nebylo snadné dál mluvit a dělat malé krůčky, aby zjistila, co chce. Věděla, že chce vztah. Neuvědomila si však, že hlavním problémem, který ji brání v pokračování ve vztahu, je její strach z toho, že bude převzata nebo kritizována druhou osobou. Neměla pocit, že by mohla mít ve vztahu své vlastní myšlenky a pocity a nebylo jí řečeno, že se mýlí. Jak by se mohla ve vztahu cítit dobře, kdyby byla jiná než její partner?

Marla najde více mužů, kteří se zajímají o její online seznamku, a uvědomí si, že používala svůj perfekcionismus, aby se vyhnula vztahu. Začne uvažovat o tom, že může mít svůj vlastní názor nebo potřeby ohledně někoho, s kým chodí, a že to nemusí znamenat, že bude kritizována nebo odmítnuta. Marla také pracovala na tom, aby řekla svým rodičům NE. Řekla jim, že nechce, aby pro ni hledali práci. Rodiče na její žádost dobře reagovali.

Jak proces individualizace postupuje, já si stále více uvědomuje, co je uspokojující. Jedinec se učí spíše to, co chci a po čem toužím, než to, co bych si měl přát. Individuální člověk se může rozhodovat a tolerovat důsledky. Ať už se jedná o vyjadřování nebo přijímání negativních pocitů, jednotlivec má dostatek víry, že on, ten druhý a vztah mohou přežít.

*Jména a identifikační údaje byly změněny za účelem ochrany důvěrnosti zákazníků. *

© Copyright 2010 Beverly Amsel, Ph.D. Všechna práva vyhrazena

Alternativní praktická psychoterapie

Nejlepším místem k nalezení alternativních praktiků psychoterapie je náš bezplatný adresář alternativních praktiků. Chcete-li zobrazit všechny praktiky alternativní psychoterapie, klikněte prosím zde.