Klimatická politika různých zemí ve srovnání
Klimatická politika různých zemí ve srovnání
klimatická politika je komplexní oblast, která určuje obecné právní a behaviorální standardy na mezinárodní úrovni, jejichž cílem je bojovat proti globálnímu oteplování a změně klimatu. Navzdory globálním iniciativám, jako je dohoda o klimatu v Paříži, se klimatická politika mezi různými zeměmi značně liší. Tento článek zkoumá a porovnává klimatickou politiku některých vybraných zemí.
EU Politika klimatu
Evropská unie má komplexní klimatickou politiku s ambiciózními cíli v boji proti změně klimatu.
Green Deal
< /h3>
Evropská zelená dohoda, která byla představena na konci roku 2019, je jedním z nejdůležitějších klimatických opatření v EU. Cílem tohoto plánu je učinit klima EU do roku 2050 a podpořit evropské podniky, aby se staly udržitelnějším. Zahrnuje řadu opatření v různých oblastech, včetně energie, dopravy, zemědělství a budov.
Emisní obchod
Základní součástí klimatické politiky EU je systém obchodu s emisemi (EU ETS), který byl představen v roce 2005. Je to největší systém pro obchod s právy emisí skleníkových plynů a pokrývá přibližně 45% emisí skleníkových plynů EU.
USA Klimatická politika
Klimatická politika Spojených států se významně změnila v závislosti na politickém vedení, ale po Pařížské dohodě o klimatu jsou více zaměřeny na ochranu klimatu.
Plán čistého napájení
< /h3>
V roce 2015 byl plán čisté energie zaveden pod Obamovou vládou, která by měla snížit emise znečišťujících látek z elektráren. Tento plán však byl stažen ze správy Trump.
re -vstup do pařížské dohody
Podle správy nabídek se Spojené státy v roce 2021 znovu připojily k dohodě o klimatu v Paříži a oznámily, že do roku 2035 bude usilovat o sektor neutrální elektřiny v klimatu a do roku 2050.
China Climate Policy
< /h2>
Čína je největším emitentem skleníkových plynů na světě a nedávno se silněji zaměřila na zelenou energii a klimatickou opatření.
Cíl neutrality klimatu
V roce 2020 prezident Xi Jinping oznámil cíl, že Čína bude do roku 2060 neutrální. To bylo poprvé, kdy Čína taková povinnost obdržela.
Nová energetická infrastruktura
Čína masivně investuje do obnovitelných energií a dalších zelených technologií. Například Čína má největší instalovanou kapacitu větru a sluneční energie na světě.
Indická klimatická politika
Indie, třetí největší producent oxidu uhličitého, přijala různá opatření k omezení jeho emisí CO2 a na pokrytí svých energetických požadavků udržitelnější.
International Solaralliance
Indie spolu s Francií založila mezinárodní solární alianci, globální iniciativu na podporu sluneční energie.
Národní úsilí o elektrifikaci
V posledních letech se Indie pokusila přejít na obnovitelné energie a zároveň zlepšit přístup k elektřině ve venkovských a odlehlých oblastech.
Závěr
Jak je vidět z různých příkladů, klimatická politika po celém světě se výrazně liší v závislosti na konkrétních výzvách, zdrojích a prioritách jednotlivých zemí. Všechny země však musí jednat společně a posilovat své úsilí o dosažení globálních cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti a účinně bojovat proti změně klimatu.