Porovnání klimatických politik různých zemí

Porovnání klimatických politik různých zemí

Klimatická politika je komplexní oblastí, která na mezinárodní úrovni stanovuje obecné právní a behaviorální normy zaměřené na boj proti globálnímu oteplování a změně klimatu. Navzdory globálním iniciativám, jako je Pařížská dohoda o klimatu, se politika v oblasti klimatu mezi různými zeměmi velmi liší. Tento článek zkoumá a porovnává klimatické politiky některých vybraných zemí.

klimatická politika EU

Evropská unie má komplexní klimatickou politiku s ambiciózními cíli v boji proti změně klimatu.

Zelená dohoda

Jedním z nejdůležitějších opatření politiky EU v oblasti klimatu je Evropská zelená dohoda, která byla představena na konci roku 2019. Cílem tohoto plánu je učinit klima EU neutrální do roku 2050 a pomoci evropským ekonomikám stát se udržitelnějšími. Zahrnuje řadu opatření v různých oblastech, včetně energetiky, dopravy, zemědělství a stavebnictví.

Obchodování s emisemi

Nezbytnou součástí politiky EU v oblasti klimatu je systém obchodování s emisemi (EU ETS), který byl zaveden v roce 2005. Jde o největší systém obchodování s emisemi skleníkových plynů na světě a pokrývá přibližně 45 % emisí skleníkových plynů v EU.

klimatická politika USA

Americké klimatické politiky se výrazně změnily v závislosti na politickém vedení, ale po Pařížské klimatické dohodě se opět více zaměřily na ochranu klimatu.

Plán čisté energie

Za Obamovy administrativy byl v roce 2015 zaveden Plán čisté energie s cílem snížit emise znečišťujících látek z elektráren. Tento plán byl však za Trumpovy administrativy stažen.

Znovu se připojte k Pařížské dohodě

Za Bidenovy vlády se USA v roce 2021 znovu připojily k Pařížské klimatické dohodě a oznámily, že se zaměří na uhlíkově neutrální energetický sektor do roku 2035 a uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050.

klimatická politika Číny

Čína je největším světovým producentem skleníkových plynů a v poslední době se více zaměřuje na zelenou energii a opatření v oblasti klimatu.

Cíl klimatické neutrality

V roce 2020 oznámil prezident Si Ťin-pching cíl, aby Čína byla uhlíkově neutrální do roku 2060. Bylo to poprvé, kdy Čína učinila takový závazek.

Nové energetické infrastruktury

Čína masivně investuje do obnovitelných zdrojů energie a dalších zelených technologií. Čína má například největší instalovanou kapacitu větrné a solární energie na světě.

Indická klimatická politika

Indie, třetí největší producent oxidu uhličitého, přijala různá opatření, aby omezila své emise CO2 a uspokojila své energetické potřeby udržitelněji.

Mezinárodní solární aliance

Indie spolu s Francií založila International Solar Alliance, globální iniciativu na podporu solární energie.

Národní úsilí o elektrifikaci

V posledních letech se Indie snaží přejít na obnovitelné zdroje energie a zároveň zlepšit přístup k elektřině ve venkovských a odlehlých oblastech.

závěr

Jak je vidět z různých příkladů, klimatická politika se po celém světě výrazně liší v závislosti na konkrétních výzvách, zdrojích a prioritách každé země. Všechny země však musí jednat společně a posílit své úsilí o dosažení globálních cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti a účinně bojovat proti změně klimatu.