Studie: Antidepresiva a demence: Více rizika než přínosy?

reference

Banerjee S., Hellier J., Dewey M. et al. Sertralin nebo mirtazapin proti depresi v demenci (HTA-SADD): randomizovaná, multicentrická, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie. Lanzette. 2011; 378 (9789): 403-411.

Design

Paralelní, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie o hodnocení zdravotní technologie o použití antidepresiv při depresi v demenci (HTA-SADD) s účastníky z věku psychiatrických služeb v 9 centrech v Anglii.

účastník

Účastníci byli účastníkům k dispozici v 9 centrech v Anglii. Účastníci byli způsobilí k účasti, pokud měli pravděpodobnou nebo možnou Alzheimerovu chorobu, depresi (trvání ≥ 4 týdny) a hodnota CSDD (Cornell Scale pro depresi v demenci) 8 a více. Účastníci nebyli oprávněni účastnit se, pokud byli klinicky kritičtí (např. Sebevražedné riziko), pro studium léků, příjmů antidepresiv, zúčastnili se jiné studie nebo neměli supervizora.

Studing Léky a dávkování

sertralin (cílová dávka 150 mg za den), mirtazapin (45 mg) nebo placebo

Cílový parametr

Primárním koncovým bodem bylo snížení deprese (skóre CSDD) po 13 týdnech (výsledky až 39 týdnů byly také vyhodnoceny), vyhodnoceno pomocí smíšeného lineárního regresního modelu, přizpůsobeného výstupní hodnotě CSDD, času a léčebnému centru.

nejdůležitější znalosti

Pokles deprese po 13 týdnech se neliší mezi 111 kontrolními osobami a 107 účastníky, kteří dostávali sertralin (průměrný rozdíl 1,17; 95 % -Ki: -0,23–2,58; P = 0,10) nebo mezi účastí (0,01; 95 % KI: -1,38; p = 0,99) Skupina mirtazapin a sertralinu (1,16; 95 %-Ki: -0,25–2,57; p = 0,11); Tato zjištění trvala až 39 týdnů. Méně kontrol mělo vedlejší účinky (29 z 111). [26%]) jako účastníci skupiny Sertralin (46 z 107). [43%]; p = 0,010) nebo mirtazapin (44 z 108). [41%]; p = 0,031) a méně závažné nežádoucí události, které byly klasifikovány jako vážné (kontrolní skupina) ( p = 0,003). Pět pacientů v každé skupině zemřelo v týdnu 39.

Účinky na praxi

antidepresiva nevedla ke zlepšení výsledků ve srovnání s placebem; Zvýšily však riziko nežádoucích událostí. Současná praxe by proto měla být použita k použití antidepresiv s obvyklou péčí jako počáteční léčbu deprese u Alzheimerovy choroby. V této studii „společná péče“ zahrnovala převod do psychiatrické péče ve stáří.

Komentář

Studie říká: „Navzdory těmto výsledkům je současnou praxí používat antidepresiva, často sertralin, jako počáteční léčbu deprese v demenci.“ Jaká byla zjištění? Při hledání literatury, která byla podle jejich názoru „řídká a nejednoznačná“, autoři článku našli šest relevantních studií (systematické přehledy z databází knihoven PubMed a Cochrane) pro léčbu deprese u lidí s demencí, pouze tři meta -analyzované. Studie měla vyvážené výsledky (s tricyklickým antidepresivním klomipraminem u 24 lidí). 1

Druhá byla negativní (pomocí tricyklického antidepresiva imipraminu u 61 lidí) 2

a třetí strana (pomocí selektivního zpětného vychytávání serotoninu u sertralínu u 44 lidí). 3

Přezkum dospěl k závěru, že existují pouze slabé důkazy o účinnosti antidepresiv v demenci. Tricyklické jsou léky, které se často nepoužívají v populaci (deprese v demenci) a anticholinergní vedlejší účinky. V další relevantní randomizované studii bylo zkoumáno 67 lidí, kteří byli podáváni v Sertralu, ve srovnání s 64 lidmi, s nimiž bylo podáno placebo.

Navzdory výsledkům těchto studií se v současné praxi používají antidepresiva, často sertralin jako počáteční léčba deprese u demence. Vzhledem k tomu, že autoři současné studie věděli, jak vážný a náročný problém pro veřejné zdraví, a že deprese se často vyskytuje v demenci, chtěli zjistit, zda by tato podskupina depresivních pacientů byla lépe dodávána antidepresivami. A po 13 týdnech studie zjistili, že k největšímu absolutnímu zlepšení došlo u placeba.

"Vzhledem k nedostatku použití ve srovnání s placebem a zvýšenému riziku nežádoucích událostí by měla být současná praxe používání tohoto antidepresiva pokryta obvyklou péčí o léčbu deprese první linie u Alzheimerovy choroby," uzavřela autoři.

Supervizoři těchto pacientů s depresivní demencí mají lepší výkonnost kvality života a duševního zdraví, pokud jejich příbuzní dostali placebo.

Antidepresiva jako kategorie léčiv prokázaly vedlejší účinky, jako jsou zvýšené sebevražedné myšlenky a možná vážné výkyvy nálad. Protože výkyvy nálad jsou také v popředí u pacientů s demencí, je aplikace takového prostředku pacientů s demencí od samého počátku problematická. Kromě toho mnoho z našich starších lidí užívá několik léků na předpis a antidepresiva mají dlouhý seznam interakcí mezi léky. Pacienti s demencí bohužel nemusí být schopni sdělit nové nebo měnící se příznaky náležitě v důsledku těchto interakcí.

Je zajímavé, že supervizoři těchto depresivních pacientů s demencí vedli lépe s kvalitou života a duševního zdraví, pokud jejich příbuzní dostali místo sertralinu placebo. Dozorci účastníků skupiny Mirtazapin měli také vyšší kvalitu života než u skupiny Sertralin, nejméně po 13 týdnech.

a kdo celkově nejlépe odřízl? Nezapomeňte, že „normální péče“ v této studii zahrnovala převod psychiatrických služeb věku. Depresivní pacienti s demencí, kteří byli přeneseni do věkových psychiatrických služeb, vykazovali silný a konzistentní vzorec zlepšení deprese po 13 a 30 týdnech. Možná, že naši starší potřebují někoho, kdo s nimi tráví čas, a ne další pilulka, která se hodí. Možná naše závislost na technologii ohromila náš důvod a náš zdravý rozum. Pokud trávíme čas s rozhovory a skutečně žijeme s našimi staršími, nemusí mít demenci vůbec. Pokud jsme se zaměřili na skutečnou prevenci - jíst skutečná jídla, pití čisté vody, sporty způsobem, který si užíváme, udržujeme zdravé vztahy, udržujeme mysl aktivně a udržujeme podporu sociálních struktur - všichni bychom mohli mít větší šanci na zestár