Studie: Antidepresiva a demence: větší riziko než přínos?

odkaz

Banerjee S, Hellier J, Dewey M a kol. Sertralin nebo mirtazapin pro depresi při demenci (HTA-SADD): randomizovaná, multicentrická, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie.Lanceta.2011;378(9789):403-411.

design

Paralelní, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnocení zdravotních technologií zaměřená na užívání antidepresiv k léčbě deprese u demence (HTA-SADD) s účastníky z geriatrických služeb duševního zdraví v 9 centrech v Anglii.

Účastník

Účastníkům byly poskytovány geriatrické psychiatrické služby v 9 centrech v Anglii. Účastníci byli způsobilí, pokud měli pravděpodobnou nebo možnou Alzheimerovu chorobu, depresi (trvání ≥ 4 týdny) a skóre Cornellovy škály pro depresi u demence (CSDD) 8 nebo více. Účastníci byli nezpůsobilí, pokud byli klinicky kritičtí (např. riziko sebevraždy), měli léky kontraindikované pro studii, brali antidepresiva, účastnili se jiné studie nebo neměli pečovatele.

Studujte léky a dávkování

sertralin (cílová dávka 150 mg denně), mirtazapin (45 mg) nebo placebo

Cílové parametry

Primárním cílovým parametrem bylo snížení deprese (skóre CSDD) po 13 týdnech (byly hodnoceny i výsledky za 39 týdnů), hodnocené pomocí smíšeného lineárního regresního modelu upraveného pro základní linii CSDD, čas a centrum léčby.

Klíčová zjištění

Pokles skóre deprese ve 13. týdnu se nelišil mezi 111 kontrolami a 107 účastníky užívajícími sertralin (průměrný rozdíl 1,17; 95% CI: -0,23-2,58;P=0,10) nebo mirtazapin (0,01; 95% CI: -1,37–1,38;P=0,99) nebo mezi účastníky ve skupinách s mirtazapinem a sertralinem (1,16; 95% CI: -0,25–2,57;P=0,11); Tyto nálezy trvaly až 39 týdnů. Méně kontrol mělo vedlejší účinky (29 ze 111). [26 %]) než účastníci ve skupině se sertralinem (46 ze 107). [43 %];P=0,010) nebo mirtazapinová skupina (44 ze 108). [41 %];P=0,031) a méně závažné nežádoucí příhody klasifikované jako závažné (kontrolní skupina) (P=0,003). Pět pacientů v každé skupině zemřelo ve 39. týdnu.

Účinky na praxi

Antidepresiva nezlepšila výsledky ve srovnání s placebem; Zvyšovaly však riziko nežádoucích účinků. Proto by měla být přehodnocena současná praxe užívání antidepresiv s obvyklou péčí jako léčba první volby deprese u Alzheimerovy choroby. „Obvyklá péče“ v této studii zahrnovala doporučení k psychiatrické péči u starších osob.

komentář

Studie uvádí: "Navzdory těmto zjištěním je současnou praxí používat antidepresiva, často sertralin, jako počáteční léčbu deprese u demence." Jaká byla zjištění? Při hledání v literatuře, která byla podle nich „řídká a nejednoznačná“, našli autoři článku šest relevantních studií (systematické přehledy z databází PubMed a Cochrane Library) o léčbě deprese u lidí s demencí, z nichž pouze tři mohly být metaanalyzovány. Jedna studie měla vyrovnané výsledky (s tricyklickým antidepresivem klomipraminem u 24 osob).¹druhá byla negativní (u 61 osob bylo použito tricyklické antidepresivum imipramin)²a třetí pozitivní (použití selektivního inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu sertralin u 44 osob).³Přezkum dospěl k závěru, že existují pouze slabé důkazy o účinnosti antidepresiv u demence. Tricyklika jsou léky, které se v populaci běžně nepoužívají (deprese u demence) a způsobují anticholinergní vedlejší účinky. Další relevantní randomizovaná studie sledovala 67 lidí, kterým byl podáván sertralin, ve srovnání s 64 lidmi, kterým bylo podáváno placebo.^4.5Po 12 nebo 24 týdnech nebyl hlášen žádný přínos sertralinu.

Navzdory výsledkům těchto studií současná praxe používá antidepresiva, často sertralin, jako počáteční léčbu deprese u demence. Autoři současné studie věděli, o jak závažný a náročný problém veřejného zdraví jde a že deprese je u demence běžná, a proto chtěli zjistit, zda by této podskupině pacientů s depresí bylo lépe podávat antidepresiva. A po 13 týdnech studie zjistili, že největší absolutní zlepšení nastalo u placeba.

„Vzhledem k nedostatečnému přínosu ve srovnání s placebem a zvýšenému riziku nežádoucích účinků by měla být přehodnocena současná praxe používání těchto antidepresiv s obvyklou péčí v první linii léčby deprese u Alzheimerovy choroby,“ uzavřeli autoři.

Pečovatelé těchto pacientů s depresivní demencí dosahovali lepšího skóre kvality života a duševního zdraví, když jejich blízcí dostávali placebo.

Antidepresiva jako kategorie léků mají prokázané vedlejší účinky, jako jsou zvýšené sebevražedné myšlenky a potenciálně závažné změny nálady. Vzhledem k tomu, že u pacientů s demencí také převládají změny nálady, je použití takového léku u pacientů s demencí od počátku problematické. Navíc mnoho našich starších lidí užívá více léků na předpis a antidepresiva mají dlouhý seznam lékových interakcí. Bohužel pacienti s demencí nemusí být schopni adekvátně komunikovat nové nebo měnící se symptomy kvůli těmto interakcím.

Je zajímavé, že pečovatelé těchto pacientů s depresivní demencí si vedli lépe, pokud jde o kvalitu života a duševní zdraví, když jejich blízcí dostávali placebo místo sertralinu. Pečovatelé účastníků ve skupině s mirtazapinem měli také vyšší skóre kvality života než ti ve skupině se sertralinem, alespoň po 13 týdnech.

A komu se celkově dařilo nejlépe? Pamatujte, že „obvyklá péče“ v této studii zahrnovala doporučení geriatrických služeb duševního zdraví. Pacienti s depresivní demencí, kteří byli odesláni na služby geriatrického duševního zdraví, vykazovali silný a konzistentní vzorec zlepšení deprese po 13 a 30 týdnech sledování. Možná naši starší jen potřebují někoho, kdo by s nimi trávil čas, a ne další pilulku. Možná, že naše závislost na technologii přemohla náš rozum a zdravý rozum. Kdybychom trávili čas mluvením a skutečným životem se staršími, možná by se u nich vůbec nerozvinula demence. Kdybychom se zaměřili na skutečnou prevenci – jíst skutečné jídlo, pít čistou vodu, denně cvičit způsobem, který nás baví, pěstovat zdravé vztahy, udržovat mysl aktivní, udržovat podpůrné sociální struktury – možná bychom měli všichni větší šanci zestárnout, aniž by nemoc ovlivnila naši moudrost, jak stárneme.