Suche
Mein Konto
Vztah
Asmat S, Shaukat F, Asmat R, Bakhat HFSG, Asmat TM. Porovnání klinické účinnostiSaccharomyces boulardiia kyselina mléčná jako probiotika pro akutní dětský průjem.J Coll Doctors Surg Pak. 2018;28(3):214-217.
Objektivní
Porovnat účinnost perorální rehydratace a antibiotické léčby plus přidání obouSaccharomyces boulardiinebo probiotika produkující kyselinu mléčnou pro léčbu akutního dětského průjmu.
Návrh
Randomizovaný soud
Účastník
Studie zahrnovala děti (N=200) ve věku od 6 měsíců do 5 let, které byly hospitalizovány pro akutní průjem (3 nebo více řídkých, vodnatých stolic denně) trvající méně než 14 dní. Děti, které již byly léčeny probiotiky nebo antibiotiky nebo které trpěly imunodeficiencí, podvýživou nebo těžkou dehydratací, byly z účasti ve studii vyloučeny.
Účastníci byli randomizováni do 2 skupin: Skupina A (n = 100; 61 ve věku 6 měsíců až 3 roky a 39 ve věku 4 až 5 let; 48 chlapců a 52 dívek) obdrželo Saccaromyces boulardiizatímco skupina B (n = 100; 62 ve věku 6 měsíců až 3 roky a 38 ve věku 4 až 5 let; 57 chlapců a 43 dívek) dostávala probiotika produkující kyselinu mléčnou.
zásah
Skupina A dostala orální dávkuSaccharomyces boulardii150 mg (pro děti od 6 měsíců do 1 roku) nebo 250 mg (pro děti od 2 do 5 let), rozdělených do 2 dávek a podávaných ve 20 ml vody, dvakrát denně po dobu 5 dnů.
Skupina B dostávala perorální dávku probiotik produkujících kyselinu mléčnou, 150 mg (pro věk 6 měsíců až 1 rok) nebo 250 mg (pro věk 2 až 5 let), rozdělených do 2 dávek a podávaných ve 20 ml vody dvakrát denně po dobu 5 dnů.
Všichni účastníci byli léčeni intravenózními ceftriaxonovými antibiotiky a perorální rehydratací.
Hodnotily se parametry studie
Nejprve byl proveden kompletní krevní obraz, analýza moči a fyzikální vyšetření. Údaje o frekvenci a konzistenci stolice za den byly shromažďovány v průběhu studie.
Primární měření výsledku
Vymizení akutního průjmu (méně než 3 řídká, vodnatá stolice denně).
Klíčové poznatky
Mezi skupinami A a B byl statisticky významný rozdíl v účinku léčby. Ve skupině A bylo účinně léčeno 45 účastníkůSaccharomyces boulardii; ve skupině B bylo 26 účastníků účinně léčeno probiotiky produkujícími kyselinu mléčnou (P=0,004). Jinými slovy, 45 % účastníků vzaloSaccharomyces boulardii(Skupina A) vymizel akutní průjem ve srovnání s pouze 26 % těch, kteří užívali probiotika produkující kyselinu mléčnou (skupina B).
Stratifikace podle délky léčby ukázala, že během 1 až 7 dnů od zahájení léčby došlo u 21 účastníků ve skupině A a 15 účastníků ve skupině B k vymizení akutního průjmu (P=0,34), což nebylo statisticky významné. Nicméně během 7 až 13 dnů od zahájení léčby došlo k ústupu akutního průjmu u 24 účastníků ve skupině A a 11 účastníků ve skupině B, což bylo statisticky významné (P=0,001).
Praktické důsledky
Průjem u dětí je globální krizí veřejného zdraví. Průjem je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí a každoročně si vyžádá životy 1,5 až 2 milionů dětí ve věku do 5 let. Děti v oblastech s omezenými zdroji po celém světě mají průměrně 3 epizody průjmového onemocnění za rok; Kojenci zažijí v průměru 6 epizod za rok.1
Rostoucí množství důkazů naznačuje, že probiotika mohou být užitečná jako doplňková léčba akutního dětského průjmu. Výsledky této studie podporují závěry komplexního systematického přehledu a metaanalýzy provedené v roce 2014 Feizizadeh et al. byla zveřejněna. K tomuto závěru dospěl přehled, který analyzoval 22 klinických studiíSaccharomyces boulardiipoužívá se jako doplňková terapie, zkracuje dobu trvání akutního dětského průjmu.2Systematický přehled a metaanalýza z roku 2015 provedená Ahmadi et al., která analyzovala 14 článků, dospěla k závěru, že trvání akutního rotavirového průjmu u dětí bylo zkráceno podávánímLactobacillus rhamnosusGG a další probiotika ve srovnání s kontrolou.3
V budoucnu se může klinická praxe dále řídit výzkumem zaměřeným na to, které kmeny a v jakých dávkách jsou klinicky nejúčinnější.
Mnohé z dosavadních studií byly placebem kontrolované studie a ne přímé srovnání různých probiotik. Nyní můžeme předpokládat, že probiotika jsou v léčbě dětského průjmu účinnější než placebo. V budoucnu se může klinická praxe dále řídit výzkumem zaměřeným na to, které kmeny a v jakých dávkách jsou klinicky nejúčinnější.
V této studii Asmat et al.Saccharomyces boulardiibyla při léčbě akutního dětského průjmu účinná u více pacientů než probiotika produkující kyselinu mléčnou, přičemž u 45 % došlo ke snížení průjmu ve srovnání s 26 %. Tato studie potvrzuje výsledky studie Erena et al. z roku 2010, ve kterém bylo srovnání provedenoSaccharomyces boulardiiobsažené v jogurtuLactobacillus bulgaricusaS termofilovéjako doplňková léčba akutního dětského průjmu. V den 3 studie bylo současně léčeno 48,5 % účastníkůSaccharomyces boulardiivymizel průjem ve srovnání s 25,5 % léčenýchLactobacillus bulgaricusaS termofilové.4Obě studie podporují myšlenku, žeSaccharomyces boulardiiby mělo být považováno za probiotikum první volby pro doplňkovou léčbu akutního průjmu.
V této studii bylo zajímavé zjistit, že odpověď na léčbu byla mezi oběma skupinami srovnatelná v prvních 7 dnech (21 % vs. 15 %). Nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl až do 7. až 13. dne, kdy u dalších 24 % účastníků ve skupině A došlo k ústupu průjmu, oproti pouze 11 % ve skupině B. To znamená, že léčba probiotiky a zejménaSaccharomyces boulardiije třeba zvážit alespoň 2 týdny po nástupu akutních průjmových příznaků, aby se dosáhlo potenciálního terapeutického přínosu.
Ačkoli to nebylo v této studii zkoumáno, bylo by zajímavé zjistit, zda účastníci v obou skupinách, kteří dostávali 2 týdny léčby perorální rehydratací, antibiotiky a probiotiky (představující 55 %Saccharomyces boulardii-léčená skupina A a 74 % skupiny B) by reagovalo na delší léčbu, vyšší dávky nebo rozmanitější směs probiotických kmenů.
Vzhledem k dopadu průjmových onemocnění na veřejné zdraví, zejména v zemích s omezenými zdroji, a milionům dětí, které ročně umírají, by pozitivní výsledky studií probiotické terapie měly podnítit další výzkum, který by prokázal její účinnost.Saccharomyces boulardiiaLactobacillus rhamnosusGG a další nadějné odrůdy. Navíc kombinace kmenů se známými přínosy pro akutní průjem může zvýšit účinnost a poskytnout spolehlivější způsob, jak dosáhnout nejvyšší míry odezvy na léčbu.
Tato studie měla některé problematické oblasti, které vyžadují opatrnost při interpretaci výsledků. Metodika nespecifikovala přesné probiotické produkty použité ve studii, kdo je dodal, jak byly skladovány, zda byly testovány na životaschopnost nebo počet jednotek tvořících kolonie zahrnutých v každé dávce. Navíc jediný popis, který máme pro produkt používaný pro účastníky skupiny B, je „probiotika produkující kyselinu mléčnou“ a ne žádný konkrétní kmen bakterií.
Další oblastí zájmu byla tabulka II, která prezentovala výsledky pro stratifikaci podle věku. Údaje o účinnosti skupiny B v tabulce II se nesčítaly správně s údaji o účinnosti uvedenými v tabulce I, a proto nemohly být interpretovány jako přesné; v důsledku toho nebyly tyto údaje zahrnuty do oddílu Klíčová zjištění tohoto přezkumu. Chyba byla pravděpodobně jednoduchá chyba, ale protože nebyla objevena v žádné fázi vývoje, vzájemného hodnocení nebo publikace, vyvolává obavy o celkovou kvalitu studie.
Zajímavé bylo také rozhodnutí léčit všechny účastníky antibiotickou terapií, která s sebou nese svá rizika (např. průjem spojený s antibiotiky) a není považována za léčbu první volby u průjmových onemocnění, která jsou obvykle virového původu. Mohou existovat specifické indikace pro použití antibiotik, které nejsou uvedeny v publikaci a mohou souviset se zeměpisnou oblastí, ve které byla studie provedena (Pákistán).1
A konečně, návrh studie porovnávající 2 komplementární probiotické intervence by mohl být potenciálně vylepšen přidáním ramene s placebem a ramene s probiotickou kombinací.
Navzdory svým nedostatkům si práce stále zaslouží pozornost vzhledem k neustále rostoucímu množství důkazů podporujících širokou škálu terapeutických použití probiotik. V nejlepším případě mohou probiotika poskytovat symptomy s velmi nízkým rizikem vedlejších účinků, což je vždy něco, co stojí za to sledovat.