Účinky koupání lesa na starší pacienty s CHOPN

reference

Jia BB, Yang ZX, Mao GX, et al. Zdravotní účinek koupání lesů u starších pacientů s chronickým obstrukčním plicním onemocněním. Biomed Environ Sci . 2016; 29 (3): 212-218.

Design and účastník

osmnáct pacientů (ve věku 61–79) s chronickou obstrukční plicní onemocnění (COPD), kteří žili v Číně Hangzhou, bylo buď přivedeno do lesa nebo v městském prostředí a ponecháno asi tři hodiny (1,5 hodiny ráno a odpoledne ve stejný den). All participants had remained without a significant respiratory event at least 6 weeks before the study date, and there were no statistically significant differences in the most important medical parameters (body mass index [BMI] resting flood pressure or heart rate, forced expiration volume [FEV] 1, FEV1/forced vital capacity [FVC] Dyspnoe scale of the modified Medical Research Council (MMRC) and COPD assessment test result) between the groups at the beginning of studie.

Cílový parametr

Aby se změřily fyziologické účinky lesa ve srovnání s městským prostředím, hladiny krve následujících biomarkerů byly měřeny před a po expozici:

• Imunologická odpověď T buněk: CD8+, přirozené zabijácké buňky (NK) a NKT podobné buňky, zejména buňky, které exprimují perforin a granzymy cytolytických enzymů, hlavní složky patogeneze COPD;
• Zánětlivé cytokiny: interferon (IFN)- γ interleukin (IL) -6, IL-8, IL-lp, faktor nekrózy nádoru (TNF)- A a C reaktivní (CRP), vše jako součást patomechanismu COPD; 2

  Newsletter abonnieren

  Bleiben Sie informiert: Jeden Abend senden wir Ihnen die Artikel des Tages aus der Kategorie Medizin forschung – übersichtlich als Liste.

  Abonnieren
  měřeno imunosorbentovým testem enzymem-levicí (ELISA).
• Biomarker COPD: plic a aktivovaný chemokin (PARC)/chemokin (CC motiv) ligand 18 (CCL-18); Protein D (SP-D) asociovaný s povrchově aktivním látkou; Inhibitor tkaniny metaloproteinázy (TIMP) -1; Měřeno pomocí ELISA.
• Neuroendokrinní marker: sérumkortisol a epinefrin

Kromě toho bylo provedeno psychometrické měření před post-post s profilem stavů nálady (POM).

Důležité znalosti

průtoková cytometrie vykazovala významné snížení podílu perforovaných buněk CD8+, NK a NKT. Tento pokles byl nalezen jak u lesa, tak ve městské skupině, ale byl mnohem větší v lesní skupině (a statisticky významný). Hodnoty celkových a granzym-exprimujících T buněk se v lese ani ve městské skupině významně nezměnily.

Je možné, že lesní terapie reguluje imunitní funkci v boji proti rakovině, zatímco je regulována, aby se zabránilo dalšímu poškození CHOPN?

Enzym vázaný imunosorbent test vykazoval pouze významné snížení všech zánětlivých cytokinů a biomarkerů COPD mezi účastníky lesní skupiny. Statistická významnost byla dosažena pro snížení cytokinů IFN. γ , IL-6, IL-8, IL-lp a CRP, jakož i biomarker PARC/CCL-18 a TIMP-1. Městská skupina měla výsledky zánětlivých cytokinů a biomarkerů, které buď nezměnily nebo nezvýšily předběžnou expozici (IL-8, TIMP-1). Hladiny kortizolu a epinefrinu v séru se také snížily ( p <0,05) pro lesní skupinu a zároveň se zvyšovaly pro městskou skupinu.

Psychometrické testy ukázaly statisticky významné snížení měření POMS strachu napětí, deprese a agrese hněvu pro lesní skupinu. U městské skupiny nebyly měřeny žádné významné změny.

praktické důsledky

Tato studie rozšiřuje empirické práce na koupání lesního vzduchu ( Shinrin-yoku v japonštině) najímáním klinicky relevantních pacientů s populací s CHOPN. Dosud výzkum lesní terapie používal hlavně zdravé subjekty při průzkumném pokusu porozumět relevantním psychofyziologickým mechanismům. ^3.4

Počet studií, které zkoumají klinické výsledky ve skupinách nemocných populací, je nízký a v současné době je omezen hlavně na léčbu rakoviny. Rozmanitost imunologických, zánětlivých, neuroendokrinních a COPD biomarkerů po pouhých 3 hodinách expozice v zalesněném prostředí, silná první podpora pozitivního účinku lesní terapie u pacientů s onemocněním dýchacích cest.

Dřívější studie o lesní terapii bývají založeny na kardiovaskulárních biomarkerech (např. Variabilita srdeční frekvence). [HRV] krevní tlak) nebo psycho-neuro-imuno-endocrinology Tetra. B. plicní onemocnění pomáhá rozšířit výhody lesní terapie nad rámec modelu založeného na „úlevě od stresu“ na široký a opravdu holistický zásah.

Je zajímavé určit přijetí T buněk exprimujících perforin v této studii. Většina článků o Shinrin-yoku , včetně studie, která učinila tento aspekt lesní terapie slavným, vykazuje zvýšení aktivity NK-ZELL-UND Perforin/Granzym. ^{8.9 existuje příliš mnoho neznámých, aby bylo možné říci, proč takové odlišné výsledky podobné expozice dochází. Navzdory statistické významnosti výsledků se jednalo pouze o pilotní studii, takže jakákoli interpretace dat je předčasná.}

Na tomto pozadí je jedním z účelů pilotních studií generovat více hypotéz. Pravděpodobně různé typy lesní flóry produkují různé fytonické Terpy, což byl spíše pokles v NK buňkách než typicky měřené zvýšení shinrin-yoku studií. Analýza koncentrace vegetace a/nebo vzduchu spojení aromaterapie by pomohla odpovědět na tuto otázku. 10

nebo možná lesní terapie má jakýkoli druh modulace nebo „hmatatelného amfoterového“ vlastnosti, který pomáhá rozpoznat fyziologii osoby k obnovení zdraví. Je možné, že lesní terapie reguluje imunitní funkci v boji proti rakovině, protože je regulována, aby se zabránilo dalšímu poškození CHOPN? Mohla by být stejná schopnost použít pro imunitní regulační onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění? Tyto otázky jsou čistě spekulativní, ale stojí za to je prozkoumat dalšími studiemi.

Omezení

Jak je uvedeno výše, tuto pilotní studii nelze interpretovat jako klinicky relevantní kvůli nízké velikosti vzorku. Základní biomarker se však snižuje (mnoho z úrovně p <0,05) z expozice lesa vs. města naznačuje, že dochází k klinicky významným fyziologickým změnám. Pro vznesení smysluplnějších tvrzení by bylo nutné větší populace studií s větší demografickou variací.

Autoři studie nezahrnuli do své publikace žádná z numerických dat a místo toho se rozhodli prezentovat své výsledky výhradně prostřednictvím SAMAGRAMS. I když to naznačuje relativní změnu v předškolních opatřeních a mezi lesními a městskými skupinami, omezuje užitečnou diskusi o numerické procentuální změně u akademických a klinických posluchačů. Bylo by užitečné zahrnout nezpracovaná data do tabulky.

Nakonec nebyla po vystavení lesním/městům provedena žádná funkční měření stupně závažnosti CHOPN pro posouzení změn ve stavu funkce plic. K pochopení toho, jak by lesní terapie mohla prospět pacientům s plicními chorobami, je nezbytný další výzkum s opatřeními pre-post-FeV1 a/nebo FEV1/FVC.

fazitt

Tato studie podporuje porozumění a terapeutický potenciál pro lesní terapii zkoumáním jejích účinků v souvislosti s novým klinickým onemocněním (COPD) a poskytováním přesvědčivých prozatímních výsledků. Vyvolává také více otázek, než odpovídá; Jak především, jak může testovaný mechanismus účinku (cytotoxické T buňky) reagovat na rozdíl od jiných studií, které použily stejný zásah? Skutečnost, že konečný výsledek může být stejný (tj. Pacienti se vzdálí od nemoci a blíže ke stavu zdraví), bez ohledu na klinický stav léčený časem v lese, hovoří o zázraky a tajemství lidského těla a léčivou sílu k Medicatrix naturae .