Účinky lesního koupání na starší pacienty s CHOPN

Vztah

Jia BB, Yang ZX, Mao GX a kol. Zdravotní účinky lesního koupání u starších pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.Biomed Environ Sci. 2016;29(3):212-218.

Design a účastníci

Osmnáct pacientů (ve věku 61–79 let) s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) žijících v Hangzhou v Číně bylo převezeno buď do lesa, nebo do městského prostředí a bylo jim umožněno se 3 hodiny procházet (1,5 hodiny ráno a odpoledne téhož dne). Všichni účastníci byli před datem studie nejméně 6 týdnů bez významné respirační příhody a mezi skupinami nebyly statisticky významné rozdíly v klíčových lékařských parametrech (index tělesné hmotnosti [BMI], klidový krevní tlak nebo srdeční frekvence, objem usilovného výdechu [FEV]1, FEV1/usilovaná vitální kapacita [FVC] modifikovaná stupnice dušnosti Medical Research Council (mMRC) a výsledek testu hodnocení CHOPN) mezi skupinami.

Cílové parametry

Pro měření fyziologických účinků lesa oproti městskému prostředí byly měřeny krevní hladiny následujících biomarkerů před a po expozici:

• Immunologische T-Zellantwort: CD8+, natürliche Killerzellen (NK) und NKT-ähnliche Zellen, insbesondere Zellen, die die zytolytischen Enzyme Perforin und Granzyme exprimieren, die Hauptkomponenten der Pathogenese von COPD;¹ mittels Durchflusszytometrie gemessen.
• Entzündungsfördernde Zytokine: Interferon (IFN)-γInterleukin (IL)-6, IL-8, IL-1β, Tumornekrosefaktor (TNF)-aund C-reaktives Protein (CRP), die alle als Teil des Pathomechanismus von COPD erhöht sind;² gemessen mittels Enzyme-linked Immunosorbent Assay (ELISA).
• COPD-Biomarker: Lungen- und aktivierungsreguliertes Chemokin (PARC)/Chemokin (CC-Motiv) Ligand 18 (CCL-18); Surfactant-pulmonal-assoziiertes Protein D (SP-D); Gewebeinhibitor von Metalloproteinase (TIMP)-1; gemessen über ELISA.
• Neuroendokrine Marker: Serumcortisol und Epinephrin

Kromě toho bylo provedeno pre-post psychometrické měření pomocí Profile of Mood States (POMS).

Klíčové poznatky

Průtoková cytometrie prokázala významné snížení podílu CD8+, NK- a NKT-like buněk exprimujících perforin. Tento pokles byl zjištěn u lesní i městské skupiny, ale byl mnohem větší (a statisticky významný) ve skupině lesů. Hladiny celkových a granzym exprimujících T buněk se významně nezměnily ani v lesních ani městských skupinách.

Je možné, že lesní terapie zvyšuje imunitní funkci v boji proti rakovině a zároveň ji snižuje, aby se zabránilo dalšímu poškození CHOPN?

Enzymově vázaný imunosorbentní test prokázal signifikantní pokles všech zánětlivých cytokinů a biomarkerů CHOPN pouze u účastníků Waldovy skupiny. Bylo dosaženo statistické významnosti pro snížení IFN cytokinů.γIL-6, IL-8, IL-lp a CRP, stejně jako biomarkery PARC/CCL-18 a TIMP-1. Městská skupina měla výsledky zánětlivých cytokinů a biomarkerů, které se buď nezměnily, nebo zvýšily pre-post expozici (IL-8, TIMP-1). Sérové ​​hladiny kortizolu a epinefrinu se také snížily (P<0,05) pro lesní skupinu, zatímco u městské skupiny se zvyšuje.

Psychometrické testy odhalily statisticky významné snížení POMS měření napětí-úzkosti, deprese-sklíčenosti a hněvu-agrese pro lesní skupinu. U městské skupiny nebyly naměřeny žádné významné změny.

Praktické důsledky

Tato studie rozšiřuje empirickou práci o lesním vzdušném koupání (Shinrin-yokuv japonštině) náborem z klinicky relevantní populace – pacientů s CHOPN. Dosavadní výzkumy lesní terapie primárně využívaly zdravé subjekty v průzkumném pokusu porozumět příslušným psychofyziologickým mechanismům.^3.4Počet studií, které zkoumají klinické výsledky u nemocné populace, je malý a v současnosti se omezuje především na léčbu rakoviny.^5.6V této současné studii pokles tak rozsáhlého množství různých imunologických, zánětlivých, neuroendokrinních a CHOPN biomarkerů po pouhých 3 hodinách expozice v zalesněném prostředí poskytuje silnou počáteční podporu pro příznivé účinky lesní terapie pro pacienty s respiračními chorobami.

Předchozí studie lesní terapie měly tendenci spoléhat se na kardiovaskulární biomarkery (např. variabilita srdeční frekvence). [HRV]krevní tlak) nebo psycho-neuro-imuno-endokrinologická tetráda.⁷Sběr dat o stavech jiných orgánových systémů, jako jsou: B. plicní choroby, pomáhá rozšířit výhody lesní terapie nad rámec čistě modelu „snižování stresu“ na široce použitelnou a skutečně holistickou intervenci.

Je zajímavé si v této studii všimnout poklesu T buněk exprimujících perforin. Většina papírů naShinrin-yokuvčetně studie, která tento aspekt lesní terapie proslavila, ukažte jedenzvýšenív NK buňce a aktivitě perforinu/granzymu po expozici lesa.^8.9Mezi těmito sériemi studií je příliš mnoho neznámých na to, aby bylo možné říci, proč k takovým rozdílným výsledkům dochází při podobných expozicích. Přes statistickou významnost výsledků se jednalo pouze o pilotní studii, takže jakákoli interpretace dat je předčasná.

S ohledem na to je jedním z účelů pilotních studií vytvořit více hypotéz. Je možné, že různé typy lesní flóry produkovaly různé fytoncidní terpeny, což mělo za následek spíše pokles NK buněk než typicky měřený nárůstShinrin-yokuStudie. Na tuto otázku by pomohla odpovědět analýza vegetace a/nebo koncentrace aromaterapeutických sloučenin ve vzduchu.¹⁰Nebo možná má lesní terapie nějakou modulační nebo „zážitkovou amfoterní“ vlastnost, která pomáhá fyziologii člověka rozpoznat, co je potřeba k obnovení zdraví. Je možné, že lesní terapie zvyšuje imunitní funkci v boji proti rakovině a zároveň ji snižuje, aby se zabránilo dalšímu poškození CHOPN? Dala by se stejná schopnost využít u imunoregulačních onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění? Tyto otázky jsou čistě spekulativní, ale stojí za to je prozkoumat dalším výzkumem.

omezení

Jak bylo uvedeno výše, tuto pilotní studii nelze interpretovat jako klinicky relevantní kvůli malé velikosti vzorku. Základní biomarker však klesá (mnoho z nichP<0,05 úrovně) z expozice lesa vs. městské expozice naznačuje, že dochází ke klinicky významným fyziologickým změnám. K předložení robustnějších tvrzení by bylo zapotřebí větší studované populace s větší demografickou variabilitou.

Autoři studie do své práce nezahrnuli žádná číselná data a místo toho se rozhodli prezentovat své výsledky výhradně pomocí sloupcových grafů. I když to poskytuje indikaci relativních změn v opatřeních před a mezi lesními a městskými skupinami, omezuje to užitečnou diskusi o numerických procentuálních změnách s akademickým a klinickým publikem. Bylo by užitečné zahrnout nezpracovaná data do tabulky.

A konečně, funkční měření závažnosti CHOPN nebyla provedena po expozici lesa/města za účelem posouzení změn stavu plicních funkcí. Je zapotřebí další výzkum využívající předponě měření FEV1 a/nebo FEV1/FVC, abychom pochopili, jak může lesní terapie prospět pacientům s plicním onemocněním.

Závěr

Tato studie prohlubuje chápání a terapeutický potenciál lesní terapie tím, že zkoumá její účinky v kontextu nového klinického onemocnění (CHOPN) a poskytuje přesvědčivé předběžné výsledky. Také vyvolává více otázek, než odpovídá; hlavně, jak reaguje testovaný mechanismus účinku (cytotoxické T buňky) na rozdíl od jiných studií, které použily stejný zásah? To, že konečný výsledek může být stejný (tj. pacienti se vzdálí od nemoci a přiblíží se ke zdravotnímu stavu) bez ohledu na klinický stav, který se časem v lese léčí, hovoří o divech a záhadách lidského těla a o léčivé síle lidského těla.ve srovnání s medicatrix naturae.