Saha, historie divokého Mustangu
Saha, historie divokého Mustangu
2001 jsem ji adoptoval a dva další divoké Mustangy z divokého koňského farmy v údolí Palomino, těsně před Renem v Nevadě. Potřeboval jsem od července do října tohoto roku, abych se jich dotkl jedním prstem a přiměl je, aby jedli listy z mých rukou. Byl jsem zamilovaný.
V říjnu 2001 byla zraněna jedním nebo dvěma dalšími Mustangy. Nevěděl jsem, že to bylo zranění. Místo toho jsem si myslel, že by mohla mít koliku, protože ležela na podlaze a válcovala a nechtěla vstát. Kolika může zabít koně ... a není to snadná smrt.
6 Odpověď byla vždy „ne“. Šlo to dva dny, dokud jsem narazil na statečného veterináře, který řekl, že vyjde, aby zjistila, co by se dalo udělat.Když s námi dorazil veterinář, Saha byl dva dny na boku. Bál jsem se, že jsme je museli spát. Zlomilo mi to srdce, ale už jsem ji nechtěl přimět, aby to trpělo, když to už udělala.
Veterinář přiměl Saha otočit se a pak ji položil na nohy. Pak jsme zjistili, že byla zraněna místo toho, aby měla koliku.
Saha se zotavovala od října 2001 do dubna 2002, kdy se začala dostat sama. Až do tohoto okamžiku jsem ji musel každý den převrátit a pak se vydat na procházku po poušti, abych uzdravil její zranění a nechal ji jíst šalvěj. Podle veterináře má Sage léčivé vlastnosti pro divoké koně.
Nikdy jsme nezjistili, zda ostatní koně kopali jejich páteř nebo pánev. Ať tak či onak, nezáleží na tom, protože konečný výsledek je, že Saha je nevhodný pro jízdu nebo chov. Zůstává mým velmi velkým chlupatým mazlíčkem.
Za 6 měsíců, kdy jsme s Saha šli spolu a pracovali na tom, že se jí daří dobře, jsme se stali dobrými přáteli. Co znamená tvrdost, důvěra a zranitelnost, naučil jsem se ze své krásné a silné Saha.