Zakladatel jógy - Hiranyagarbha

Zakladatel jógy - Hiranyagarbha

Mnoho studentů jógy považuje Pataňdžaliho za otce jógy – Pataňdžali však byl mudrc, který sestavil Jóga sútry a osvojil si různé představy o józe, které se objevily dříve, jako je Ashtanga nebo osmičlenná stezka. Užitečnější je pohlížet na Pataňdžaliho a jeho učení jako na bránu ke starším, starším učením.

Starověké texty nám říkají, že původním zakladatelem jógové vize nebo filozofie byl Hiranyagarbha, což v sanskrtu znamená zlaté embryo. To je nejdůležitější uvedeno v Bhagavadgítě, nejdůležitějším textu Mahábháraty.

Podle určitých linií je hlavním žákem Hiranyagarbhy mudrc Vasishta, který je zodpovědný za jógu Vasishta, která je považována za jeden z největších spisů o filozofii jógy.

Jóga Vasishta zahrnuje myšlenky z filozofie jógy, filozofie samkhya, filozofie džinismu, buddhismu a védánty. Text je diskursem mezi Vasishtou a Rámou a říká se, že byl napsán před Rámajánou. Říká se také, že je to jeden z nejdůležitějších písem souvisejících s jógou.

Existuje konkrétní víra, že člověk může dosáhnout duchovního osvícení pouhým recitováním veršů jógy Vasishta.

V dialogu knihy je Ráma jako duchovní hledač na cestě k osvícení, mluví s velkým osvíceným mudrcem Vasištou. Když čtete rozhovor, čtete i přímou cestu k pravdě.

Velmi důležitý koncept - Vairágja v sanskrtu - neboli odpoutanost se používá jako výchozí bod pro vysvětlení filozofie.

Jóga Vasishta popisuje sedm stupňů k osvícení. První je subheccha neboli touha po pravdě. Druhým je Vicarana neboli správné dotazování. Třetí je Tanumanasa neboli zpomalení mentálních aktivit. Čtvrtým je sattvapatti neboli dosažení pravdy. Pátá je asamsakti, kde jogín plní své povinnosti nebo dharmy bez pocitu připoutanosti k nim nebo očekávání od nich. Šestá je Padartha Abhavana, kde jogín všude vidí Brahman a jednotu. Nakonec jogín dosáhne turiya neboli trvalého samádhi neboli osvícení

Někteří se nyní vracejí k zakladateli jógy a říkají, že starověké texty – Védy, Upanišady atd. – odkazují na Hiranyagarbhu jako na samotného Boha.

V Rigvédě je Hiranyagarbha popsán jako bůh bohů a zmiňuje se o tom, že neexistuje nikdo, kdo by ho přijal. Starověká písma mu také říkají Brahman neboli duše vesmíru.