Vědci ve Francii vyjádřili úlevu nad tím, že krajně pravicová strana Rassemblement National (RN) byla ve včerejších všeobecných volbách poražena. Absence jasného vítěze však pro vědce představuje nejistotu a mnozí nevěří, že nová administrativa pozitivně přispěje k výzkumu a vysokoškolskému vzdělávání.

RN byla tipována na získání většiny po vítězství v prvním kole hlasování 30. června a vědci se obávali, že by to mohlo znamenat škrty v rozpočtech na výzkum, omezení imigrace a zavedení širokého klimatického skepticismu do francouzského Národního shromáždění. Strana se ale včera překvapivě umístila na třetím místě ve druhém kole hlasování za levicovou Nouveau Parti Populaire (NPF) a Center Ensemble – aliance, která zahrnovala Renesanční stranu prezidenta Emmanuela Macrona. Ani jedna z vedoucích skupin nezískala nadpoloviční většinu a nyní musí jednat o sestavení vlády.

„Vyhnuli jsme se katastrofě,“ říká imunolog a prezident Francouzské akademie věd Alain Fischer. "Nyní lze doufat, že mezinárodní vědci budou ve Francii nadále pracovat." Není však jasné, zda je výsledek skutečně vítězstvím výzkumníků, dodává. "Nevíme, kdo bude vládnout, ale neočekávám pro nás žádné zásadní politické změny. Věda a vzdělávání chyběly v evropských a francouzských parlamentních kampaních a rozpočtová omezení znamenají, že výzkum nebude prioritou."

Obavy z extrémní pravice

Minulý měsíc Macron vyzval k hořké porážce u Parlamentní volby do Evropské unie nové volby do Národního shromáždění. Vědci hlasitě hovořili o potenciálním dopadu vítězství krajní pravice. Názorový článek v novináchLe Monde, podepsali nositelé Nobelovy ceny a stovky dalších vědců, mimo jiné varoval před omezením víz pro výzkumné pracovníky a studenty a ohrožením akademické svobody.

"RN již dlouho představuje hrozbu pro náš sektor," říká odcházející ministryně výzkumu Sylvie Retailleau. "Stačí se podívat na to, co se stalo s vyšším vzděláním a výzkumem po vítězství krajní pravice v Maďarsku a Polsku." Maďarské univerzity jsou v posledních letech stále méně autonomní stát se.

Vítězství RN by znamenalo „hrozbu pro mezinárodní spolupráci a financování, včetně kontroly nadací,“ dodává Retailleau. "Izolace nepřipadá v úvahu. Nemůžeme fungovat bez volné výměny výzkumníků, studentů a nápadů."

Program RN vyzval k rychlému, krátkodobému zvýšení veřejných výdajů, které by "omezilo výzkum a další investice. Nejvíce by utrpěly humanitní a společenské vědy, výzkum klimatu a přechod na obnovitelné zdroje energie. Několik politiků RN je vůči klimatu otevřeně skeptických," říká Retailleau.

Opatrně optimistický

Výsledek včerejších voleb některé z těchto obav zmírňuje. „Ministerstvo výzkumu bude pravděpodobně i nadále existovat, zatímco by téměř jistě zaniklo, kdyby RN vyhrála volby,“ řekl Patrick Lemaire, prezident aliance francouzských učených společností a 12 asociací.

Lemaire věří, že věda se bude mít pod novým vedením lépe, než tomu bylo za renesanční strany. S FNM jako největší parlamentní skupinou by se nová vláda mohla více zaměřit na ekologické a energetické přechody a lépe podporovat výzkum a vysoké školství než její předchůdce, dodává. Lemaire také doufá, že vědecké poznatky budou využity k formování veřejných politik.

Ostatní výzkumníci jsou méně optimističtí. Boris Grak, generální tajemník Francouzské národní unie vědeckých výzkumníků (SNCS-FSU), se obával mnohem horší předvolební prognózy, ale stále nemá velká očekávání od francouzské vědy v příštích letech. „Před dvaceti lety všechny velké průmyslové země pochopily potřebu investovat do výzkumu,“ říká. "Německo, USA, Čína, Japonsko a Korea všechny zvýšily své výdaje, ale Francie ne. Dopady zde začaly být pociťovány před 10 lety, a pokud nebudou přijata radikální opatření, počet publikací, výzkumníků a doktorandů ve Francii bude nadále klesat."

"Nová vláda bez jasné většiny bude mít jiné krátkodobé priority."