Metan: podceňovaný vrah klimatu

Metan: podceňovaný vrah klimatu

Metan: podceňovaný vrah klimatu

na téma metanu a změny klimatu

Mezi skleníkovými plyny je oxid uhličitý (CO2) nejznámější a nejvíce diskutován. Existuje však další plyn, který hraje ještě větší roli při změně klimatu: metan (CH4). Metan je druhý nejdůležitější skleníkový plyn uvolněný do atmosféry lidskými činnostmi po CO2. Ačkoli je přítomen v mnohem menším množství, metan má mnohem větší dopad na klima než CO2.

Molekula metanu a její vlastnosti

Metan je bezbarvý, bez zápachu, hořlavý a výbušný plyn. Každá molekula metanu je tvořena čtyřmi atomy vodíku spojené s jedním atomem uhlíku. Metan má účinek poškozující klima, který je asi 25krát silnější než CO2. Hlavním důvodem je to, že molekuly metanu jsou mnohem účinnější při absorpci tepelné energie a jejich ukládání jako CO2.

Původ emisí metanu

Emise metanu pocházejí z různých přírodních a umělých zdrojů. Mezi přírodní zdroje patří mokřady, termity a sopky. Emise metanu způsobených člověkem pocházejí z zemědělství, výroby energie a zpracování odpadu. Zdaleka největší podíl emisí metanu z lidské činnosti pochází ze zemědělství, zejména hospodářských zvířat.

Role chovu hospodářských zvířat

Na celém světě je udržováno asi 1,5 miliardy skotu, jehož trávicí proces uvolňuje velké množství metanu. Odhaduje se, že přibližně třetinu emisí metanu z antropogenních zdrojů lze připsat chovu skotu. Dalším důležitým zdrojem emisí je velké množství hnoje a hnoje, které vycházejí z chovu zvířat a jehož rozklad také produkuje metan.

Paradox metanu

Takzvaný „metanový paradox“ se týká skutečnosti, že metan, ačkoli má výrazně kratší životnost v atmosféře než CO2 (asi 12 let ve srovnání se stovkami let), má výrazně silnější skleníkový efekt. Je to proto, že metan je mnohem efektivnější při zachycení a skladování tepla. Každá jednotlivá molekula metanu proto přispívá mnohem více k globálnímu oteplování než stejný objem CO2.

Metan a energetický sektor

Energetický sektor, zejména průmysl zemního plynu, také významně přispívá k emisím metanu. Metan se uvolňuje během extrakce, transportu a spalování zemního plynu a uhlí. To znamená, že i takzvané „čisté“ elektrárny na zemní plyn přispívají k emisím metanu.

Bioplyne: Problém nebo řešení?

Kontroverzivním zdrojem emisí metanu jsou rostliny bioplynu. Na jedné straně produkují udržitelnou energii z obnovitelných zdrojů, a proto se vyhýbají emisím CO2 z fosilních paliv, ale na druhé straně mohou emise metanu nastat během výroby a zpracování. Téměř úplné vyhýbání se ztrátám metanu však lze dosáhnout optimalizovanými technologiemi a procesy.

Emise metanu a Arktida

Arktida má zvláštní zaměření na výzkum klimatu. Oteplování způsobuje rozmrazení permafrostu a uvolnění velkého množství metanu, což zase přispívá k oteplování.

Závěr a výhled

Důležitost metanu v debatě o klimatu nelze podceňovat. Opatření, jako jsou zlepšené postupy v zemědělství a průmysl ropy a plynu, jakož i zabránění úniku metanu ve výrobě bioplynu, by mohla výrazně snížit emise. Potenciál pro nebezpečné smyčky zpětné vazby, zejména pokud jde o permafrost, činí snižování emisí metanu naléhavou výzvou v boji proti změně klimatu.