Psychologické aspekty ochrany klimatu

Psychologické aspekty ochrany klimatu

Změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým dnes lidstvo čelí. Klesající biodiverzita, stoupající hladina moří a rostoucí extrémní počasí jsou jen některé z problémů spojených s tímto jevem. Řešení změny klimatu však není jen otázkou vědy a techniky. Má také silný psychologický rozměr. V tomto článku se podíváme na psychologické aspekty ochrany klimatu.

Psychologické překážky ochrany klimatu

Vnímání Emoce a změna klimatu

Jednou z největších výzev v boji proti změně klimatu je skutečnost, že lidé mají tendenci zlehčovat hrozbu, kterou tento fenomén představuje. Je to forma emocionální obrany, která často způsobuje, že se lidé vyhýbají realitě klimatických změn.

Dalším bodem je vzdálenost od změny klimatu. To znamená, že lidé mají často pocit, že změna klimatu je pro jejich každodenní život vzdálená a nepodstatná. Domnívají se, že postihuje především lidi v jiných částech světa nebo že k němu dojde až ve vzdálené budoucnosti.

Kognitivní předsudky a změna klimatu

Lidská psychika je také náchylná ke kognitivním zkreslením, které brání ochraně klimatu. Jedním z takových předsudků je takzvaná „optimistická zaujatost“, kdy lidé mají tendenci přeceňovat pravděpodobnost pozitivních událostí a podceňovat pravděpodobnost negativních událostí.

„Zaujatost na dálku“ je další kognitivní zaujatost, ve které lidé mají tendenci přikládat menší význam událostem, které se stanou v budoucnosti nebo na vzdáleném místě. Tato zaujatost může vést lidi k tomu, že změnu klimatu považují za méně naléhavý problém.

Význam komunikace pro ochranu klimatu

Překonávání psychických bariér cílenou komunikací

K překonání psychologických bariér, které brání opatřením v oblasti klimatu, je zásadní změnit způsob, jakým o změně klimatu mluvíme. Výzkum v této oblasti ukázal, že forma a obsah komunikace jsou zásadní pro to, aby lidé podpořili opatření v oblasti klimatu.

Za prvé, je důležité komunikovat o změně klimatu z hlediska konkrétních, místních a osobních zkušeností. Místo o globálních průměrných teplotách je efektivnější mluvit o konkrétních dopadech klimatických změn v místní komunitě nebo ve vlastním životě.

Za druhé, pozitivní zprávy se ukázaly být účinnější než negativní. Namísto zaplavování lidí zprávami o katastrofě a zkáze je lepší poukázat na výhody, které může proaktivní opatření v oblasti změny klimatu přinést.

Role sociálních norem a vliv na individuální chování

Sociální normy hrají důležitou roli při utváření individuálního chování v oblasti ochrany klimatu. Výzkum zjistil, že lidé s větší pravděpodobností přijmou opatření proti změně klimatu, pokud se domnívají, že tak činí i ostatní lidé v jejich sociální skupině.

Termín „sociální důkaz“ odkazuje na jev, že lidé se s větší pravděpodobností budou chovat tak, jak se domnívají, že se chová „většina lidí“. To znamená, že když sdělujeme, že „většina lidí“ podniká opatření v oblasti klimatu, ostatní lidé s větší pravděpodobností podniknou takové kroky také.

Role environmentální psychologie

Psychologické faktory a změna chování udržitelných praktik

Environmentální psychologie je důležitou součástí úsilí v boji proti změně klimatu. Mimo jiné zkoumá, jak psychologické faktory ovlivňují environmentální chování.

Jeden z přístupů environmentální psychologie zahrnuje studium hodnot a přesvědčení, které formují individuální chování ve vztahu k ochraně klimatu. Studie prokázaly, že lidé více inklinují k rozhodování šetrnému k životnímu prostředí, když mají vztah k přírodě a když věří v efektivitu svých vlastních činů.

Intervence na podporu chování šetrného k životnímu prostředí

Environmentální psychologie také vyvinula intervenční přístupy k podpoře chování šetrného k životnímu prostředí. To zahrnuje podporu vlastní účinnosti, tj. důvěry lidí v jejich schopnost úspěšně implementovat opatření na ochranu klimatu.

Navíc se ukázalo, že environmentální změny jsou účinným zásahem pro proenvironmentální chování. To může zahrnovat vytvoření nebo úpravu fyzických prostředí, aby se usnadnilo chování při efektivním využívání zdrojů, jako je poskytování recyklačních nádob nebo zavádění snadno použitelných systémů veřejné dopravy.

závěr

Psychologické aspekty opatření v oblasti klimatu jsou zásadní součástí úsilí o řešení změny klimatu. Zahrnují vnímání a kognitivní předsudky, komunikaci o změně klimatu, roli sociálních norem a vlivu environmentální psychologie na proenvironmentální chování.

Musíme být schopni porozumět psychologickým bariérám, které brání opatřením v oblasti klimatu, a psychologickým zdrojům, které opatření v oblasti klimatu podporují. Jen tak můžeme vyvinout účinné strategie k dosažení nezbytné transformace směrem k udržitelné společnosti. Změna klimatu není jen technickou výzvou, ale také hlubokou psychologickou výzvou, kterou musíme řešit.