Suche
Mein Konto
Vztah
Fiolet T, Srour B, Sellem L a kol. Spotřeba ultrazpracovaných potravin a riziko rakoviny: výsledky prospektivní kohorty NutriNet-Santé.BMJ. 2018;360:k322.
Návrh
Populační kohortová studie
Objektivní
Posoudit potenciální souvislosti mezi konzumací ultrazpracovaných potravin* a rizikem rakoviny
Účastník
Účastníky této studie jsou francouzská kohorta NutriNet-Santé (2009-17), která zahrnuje 104 980 dospělých (průměrný věk 42,8 let).
Hodnotily se parametry studie
Dietní příjem byl hodnocen prostřednictvím opakovaných 24hodinových dietních záznamů navržených tak, aby zachytily obvyklou spotřebu 3 300 různých potravin. Položky byly kategorizovány podle úrovně zpracování pomocí klasifikace NOVA, klasifikace potravin podle rozsahu a účelu průmyslového zpracování potravin. Případy rakoviny byly identifikovány a potvrzeny pomocí vlastních hlášení, lékařských záznamů, údajů z francouzského národního systému zdravotního pojištění a francouzského národního registru úmrtí.
Cílové parametry
Asociace mezi příjmem ultrazpracované potravy a celkovým rizikem rakoviny prsu, prostaty a kolorektálního karcinomu hodnocené pomocí multivariabilních Coxových modelů proporcionálního rizika upravených pro známé rizikové faktory.
Klíčové poznatky
Příjem ultrazpracovaných potravin byl spojen s vyšším rizikem rakoviny prsu (n = 739 případů) a celkové rakoviny (n = 2 228 případů). Při zvýšení podílu ultrazpracovaných potravin ve stravě o 10 % byl poměr rizik [HR] 1,12 (95% interval spolehlivosti [CI]: 1,06-1,18;Ppro trend < 0,001) pro rakovinu celkově a 1,11 (CI: 1,02–1,22;Ppro trend=0,02) pro rakovinu prsu. To znamená, že 10% zvýšení podílu ultrazpracovaných potravin ve stravě bylo spojeno se statisticky významným 12% zvýšením celkového rizika rakoviny a 11% zvýšením rizika rakoviny prsu. Tyto výsledky zůstaly statisticky významné po úpravě pro několik markerů nutriční kvality stravy (příjem lipidů, sodíku a sacharidů a/nebo západní vzorec odvozený analýzou hlavních složek).
Praktické důsledky
Americký institut pro výzkum rakoviny tvrdí, že zhruba třetině celosvětově nejčastějších rakovin by se dalo předejít změnou životního stylu a stravovacích návyků ve vyspělých zemích.1V rámci naturopatie jsme viděli prohlášení naznačující, že až 95 % rakovin lze předejít pomocí stravy a životního stylu.2Zdá se to přehnané a nechává nás to přemýšlet: přesně jak velké riziko rozvoje rakoviny lze připsat stravě?
V posledních letech se strava v mnoha zemích dramaticky posunula směrem k vyššímu množství ultrazpracovaných potravin, což jsou potraviny, které prošly mnoha fyzikálními a chemickými procesy, aby se zvýšila jejich chutnost, trvanlivost, bezpečnost a cenová dostupnost.3
Průzkumy provedené v Evropě, Spojených státech, Kanadě, Novém Zélandu a Brazílii zjistily, že tyto ultrazpracované potraviny nyní tvoří 25 % až 50 % celkového denního energetického příjmu.4-7I když pro nás může být obtížné si představit tuto úroveň spotřeby, musíme mít na paměti, že my zdravotníci a naši pacienti nejsme zástupci průměrného celosvětového spotřebitele.
Pokud je každé zvýšení kalorií o 10 procent z ultrazpracovaných potravin spojeno s 11procentním zvýšením celkového rizika rakoviny, máme jistě vážný problém s vařením piva.
Existuje řada důvodů, proč ultra zpracované potraviny mohou zvýšit riziko rakoviny. Mají vyšší celkový obsah tuku a nasycených tuků než méně zpracované potraviny. Konzumace tuků může, ale nemusí být spojena s rizikem některých typů rakoviny (rakovina prostaty ano, rakovina prsu ne). Svou roli může hrát i nízká hustota vitamínů a vysoký obsah cukru a soli v těchto potravinách. Nízký obsah vlákniny ovlivňuje střevní biom, a proto může změnit riziko rakoviny.8Zpracování může vést ke vzniku rakovinotvorných chemikálií, jako je akrylamid, heterocyklické aminy a polycyklické uhlovodíky.9.10Obaly potravin mohou obsahovat karcinogeny, které se do potravin dostávají během skladování nebo přípravy, jako jsou: B. Bisfenol A. Některé potravinářské přídatné látky, jako například: Některé látky, jako je dusitan sodný, lze legálně přidávat do zpracovaného masa, ale přesto mohou být karcinogenní.
Vlastní koncept studia vlivu zpracování potravin na riziko onemocnění je stále v plenkách. Tyto dopady mohly být potenciálně kvantifikovány až po vytvoření tohoto klasifikačního systému NOVA v posledním roce nebo dvou.11
I když se zdá, že tato data pouze potvrzují poselství, které se snažíme našim pacientům sdělit po celá desetiletí, velikost dopadu je překvapivá. Pokud je každé zvýšení kalorií o 10 procent z ultrazpracovaných potravin spojeno s 11procentním zvýšením celkového rizika rakoviny, máme jistě vážný problém s vařením piva. Mnoho segmentů populace spotřebovává více než 10 % své energie z ultrazpracovaných potravin.
Mnoho našich pacientů věří, že potraviny označené jako přírodní, organické, bez geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo bez lepku jsou zdravou volbou. Žádná z těchto označených kategorií neměří úrovně zpracování a málo údajů spojuje tyto kategorie s významným reverzním rizikem rakoviny. Proto se pro pacienty, kteří chtějí snížit riziko rakoviny, nyní snížení spotřeby ultrazpracovaných potravin jeví jako slušný výběr potravin založených na důkazech.
*Tento dokument definuje ultra zpracované potraviny podle klasifikačního systému NOVA a zahrnuje následující:
„hromadně vyráběné balené chleby a rohlíky; sladké nebo slané balené snacky; průmyslové cukrovinky a dezerty; limonády a slazené nápoje; masové kuličky, drůbeží a rybí nugety a jiné rekonstituované masné výrobky zpracované s přidáním konzervačních látek jiných než sůl (např. výhradně z cukrů, olejů a tuků a dalších látek, které se běžně nepoužívají v kulinářských přípravcích, jako jsou hydrogenované oleje, modifikované škroby a proteinové izoláty. Mezi průmyslové procesy patří zejména hydrogenace, hydrolýza, vytlačování, lisování, tvarování a předzpracování smažením. do těchto produktů se často přidávají příchutě, barviva, emulgátory, zvlhčovadla, sladidla bez cukru a další kosmetické přísady napodobit senzorické vlastnosti nezpracovaných nebo minimálně zpracovaných potravin a jejich kulinářských úprav nebo zakrýt nežádoucí vlastnosti konečného produktu.