Je low-carb klíč k trvalému hubnutí?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am und aktualisiert am

Odkaz Ebbeling CB, Feldman HA, Klein GL, et al. Účinky nízkosacharidové diety na energetický výdej během hubnutí: randomizovaná studie. BMJ. 2018;363:k4583. Design Randomizovaná kontrolovaná studie se zaváděcím obdobím pro hubnutí. Cíl Změřit účinky diet s různým poměrem sacharidů k ​​tukům na celkový energetický výdej. Účastníci Této studie se zúčastnilo celkem 164 dospělých ve věku 18 až 65 let s BMI 25 a více. Intervence Po zaběhnutém období 12% (10% až 14%) úbytku hmotnosti byli účastníci náhodně rozděleni do skupiny s nízkým obsahem sacharidů (20% kalorií), středně sacharidů (40% kalorií)...

Bezug Ebbeling CB, Feldman HA, Klein GL, et al. Auswirkungen einer kohlenhydratarmen Diät auf den Energieverbrauch während der Gewichtsabnahme: randomisierte Studie. BMJ. 2018;363:k4583. Entwurf Randomisierte kontrollierte Studie mit einer Anlaufphase zur Gewichtsabnahme. Zielsetzung Messung der Auswirkungen von Diäten mit unterschiedlichen Kohlenhydrat-Fett-Verhältnissen auf den Gesamtenergieverbrauch. Teilnehmer An dieser Studie nahmen insgesamt 164 Erwachsene im Alter von 18 bis 65 Jahren mit einem BMI von 25 oder mehr teil. Intervention Nach einer Einlaufphase mit 12 % (10 % bis 14 %) Gewichtsverlust wurden die Teilnehmer nach dem Zufallsprinzip entweder einer kohlenhydratarmen (20 % der Kalorien), einer mäßig kohlenhydratreichen (40 % der Kalorien) …
Odkaz Ebbeling CB, Feldman HA, Klein GL, et al. Účinky nízkosacharidové diety na energetický výdej během hubnutí: randomizovaná studie. BMJ. 2018;363:k4583. Design Randomizovaná kontrolovaná studie se zaváděcím obdobím pro hubnutí. Cíl Změřit účinky diet s různým poměrem sacharidů k ​​tukům na celkový energetický výdej. Účastníci Této studie se zúčastnilo celkem 164 dospělých ve věku 18 až 65 let s BMI 25 a více. Intervence Po zaběhnutém období 12% (10% až 14%) úbytku hmotnosti byli účastníci náhodně rozděleni do skupiny s nízkým obsahem sacharidů (20% kalorií), středně sacharidů (40% kalorií)...

Je low-carb klíč k trvalému hubnutí?

Vztah

Ebbeling CB, Feldman HA, Klein GL a kol. Účinky nízkosacharidové diety na energetický výdej během hubnutí: randomizovaná studie. BMJ. 2018;363:k4583.

Návrh

Randomizovaná kontrolovaná studie se zaváděcím obdobím pro hubnutí.

Objektivní

Měření účinků diet s různým poměrem sacharidů k ​​tukům na celkový energetický výdej.

Účastník

Této studie se zúčastnilo celkem 164 dospělých ve věku 18 až 65 let s BMI 25 nebo více.

zásah

Po zaběhnutém období 12% (10% až 14%) úbytku hmotnosti byli účastníci náhodně zařazeni do nízkosacharidové (20% kalorií), středně sacharidové (40% kalorií) nebo vysokosacharidové (60% kalorií) diety po dobu 20 týdnů.

Dieta byla kaloricky upravena tak, aby se během 20týdenní intervence udržela ztráta hmotnosti do 2 kg. Příjem bílkovin byl kontrolované množství ve výši 20 % příjmu kalorií. Tuk představoval zbývajících 60 %, 40 % nebo 20 % celkových kalorií pro každého účastníka. Strava byla distribuována účastníkům, kteří se museli denně vážit doma a elektronicky předkládat data vyšetřovatelům.

Hodnotily se parametry studie

Hodnocení zahrnovala (ale nebyla omezena na) tělesnou hmotnost; příjem energie; fyzická aktivita; Celkový energetický výdej vypočtený pomocí odhadovaného CO2Výroba; Ghrelin, leptin a postprandiální sekrece inzulínu před hubnutím.

Primární měření výsledku

Primárním cílovým parametrem byl celkový energetický výdej a sekundárními cílovými parametry byly hladiny ghrelinu a leptinu.

Klíčové poznatky

Byl zaznamenán lineární trend ke zvýšení celkového energetického výdeje (52 kcal/den) na každých 10% snížení podílu příjmu sacharidů (P=0,002). Ve srovnání s vysokosacharidovou kohortou měli jedinci ve střední a nízké kohortě vyšší celkový energetický výdej, v průměru 91 kcal/da 209 kcal/d.

Tento účinek byl větší u těch, kteří začali s vysokými výchozími hladinami inzulínu. Mezi těmi s nejvyšší třetinou sekrece inzulinu před úbytkem hmotnosti byl rozdíl 308 kcal/den mezi nízko- a vysokosacharidovou dietou v analýze záměrné léčby a 478 kcal/den v analýze podle protokolu (P<0,004).

Ghrelin i leptin byly významně nižší ve skupině s nízkým obsahem sacharidů, přičemž ghrelin vykazoval strmější pokles než leptin.

Praktické důsledky

Tato studie je největší a nejdelší randomizovaná studie publikovaná k vyhodnocení účinků nízkosacharidové diety na hubnutí. Naznačuje, že ne všechny kalorie jsou stvořeny stejně, a naznačuje, že současná epidemie obezity nemusí být způsobena příjmem tuků nebo nadbytkem kalorií, ale konkrétně nadbytkem sacharidů.

Hlavní předností této studie je délka studie a schopnost výzkumníků kontrolovat příjem potravy. V předchozí studii porovnávající nízkotučné a nízkosacharidové diety Gardner et al. žádný významný rozdíl ve ztrátě hmotnosti; Tato intervence však používala pouze zdravotní výchovu bez kontroly skutečného příjmu potravy.1Nedávná metaanalýza, kterou provedli Hall a Guo, neukázala žádný významný rozdíl ve výdeji energie mezi nízkosacharidovou a vysokotučnou stravou.2Bylo to pravděpodobně proto, že studie zahrnuté v této analýze byly krátkodobé, většinou trvaly méně než 2 týdny. Autoři současné studie se domnívají, že přizpůsobení na nízkosacharidovou a tučnou stravu může trvat nejméně 2 nebo 3 týdny.

Zatímco primární výsledek hubnutí je zajímavý kvůli zvýšenému spalování kalorií, sekundární výsledek (ghrelin a leptin) poskytuje další informace o tom, proč může nízkosacharidová dieta vést ke ztrátě hmotnosti, i když je izokalorická.

Zajímavé také je, že u nízkosacharidové kohorty došlo k mírnému zvýšení bazálního metabolismu a zvýšené fyzické aktivitě, což přispívá k dlouhodobým účinkům nízkosacharidové diety při hubnutí a udržení normální tělesné hmotnosti.

Zatímco primární výsledek hubnutí je zajímavý kvůli zvýšenému spalování kalorií, sekundární výsledek (ghrelin a leptin) poskytuje další informace o tom, proč může nízkosacharidová dieta vést ke ztrátě hmotnosti, i když je izokalorická. Ghrelin je hormon, který pomáhá regulovat chuť k jídlu a metabolismus tuků. Když je zvýšená, zvyšuje hlad a příjem potravy.3Ghrelin také hraje zásadní roli v metabolismu inzulínu, jeho zvýšené hladiny přispívají nejen k obezitě, ale také k metabolickému syndromu a diabetu 2. typu.4Leptin je také hormon, který reguluje chuť k jídlu a energetickou rovnováhu a studie ukazují, že obézní jedinci mají zvýšené koncentrace leptinu.5Jak ghrelin, tak leptin byly významně nižší v nízkosacharidové kohortě současné studie.

Spojení ghrelinu/leptinu mezi nízkosacharidovými dietami a hubnutím vysvětluje důležitý aspekt hubnutí, totiž kontrolu chuti k jídlu. Zvýšená sytost vede k nižšímu příjmu kalorií. Hu a kol. ukázal, že nízkosacharidová dieta zvýšila peptid YY, signál sytosti, ve srovnání s nízkotučnou dietou, což ukazuje, že ve skupině s nízkým obsahem uhlohydrátů byla lepší kontrola chuti k jídlu.6

Definovat nízkosacharidovou dietu může být obtížné. Článek publikovaný v časopise v roce 2013Aktuální zprávy o cukrovcedefinuje spektrum sacharidů tímto způsobem (na základě 2000 kalorické diety):7

  • Sehr niedrig = 21 bis 70 g/Tag (4,2 %-14 % der Kalorienaufnahme)
  • Mäßig niedrig = 150 bis 200 g/Tag (30 % – 40 %)
  • Moderat = 200 bis 325 g/Tag (40 % – 65 %)
  • Hoch = >325 g/Tag (>65%)

Recenze zveřejněná vJournal of the American Osteopathic Associationdělá tyto rozdíly:8

  • Kohlenhydratarm/fettreich = 20 bis 100 g/Tag
  • Ketogen = <50 g/Tag
  • Atkins = Induktion < 20 g/Tag dann 80 bis 100 g/Tag
  • Zone = 40 % der Gesamtkalorien

V této studii sacharidy představovaly následující procento celkových kalorií:

  • Hoch = 60 %
  • Moderat = 40 %
  • Niedrig = 20 %

Kvůli nejednotné definici spojené s „nízkosacharidovým“ může být obtížné porovnávat studie o výsledcích nízkosacharidových diet. Výzkum ketogenní diety, která má nejnižší příjem sacharidů, se zvýšil, zejména v oblasti kardiologie9a onkologie.10Špatná kompliance pacientů a nadměrná konzumace nezdravých tuků jsou problémy spojené s ketogenní dietou a dalšími ultra-nízkosacharidovými dietami. Špatná volba kvality potravin může zkreslit výsledky těchto studií a nemusí se odrazit v datech, pokud není specificky měřena jako matoucí faktor. Sledování příjmu mikroživin, konzumace prozánětlivých potravin, zpracovaných potravin a podtypů makroživin (tj. fermentovatelné vs. nefermentovatelné sacharidy) by pomohlo analyzovat data a vedlo k přesnějším závěrům. Právě teď je důležité, aby lékaři vedli své pacienty od konzumace zánětlivých potravin a směrem ke zdravé stravě, bez ohledu na jejich základní stravu.

I když bylo prokázáno, že nízkosacharidová dieta podporuje zdraví srdce,11Nedávná pozorovací studie to zpochybnila. Studie byla zveřejněna letos vJournal of the American College of Cardiologya sledovali 13 852 účastníků (průměrný věk 54, 45 % mužů) po dobu mediánu 22,4 let. Zjistili, že existuje korelace mezi dietou s nízkým obsahem sacharidů (<39 % kalorií) a nárůstem fibrilace síní.12Existuje však několik problémů, které zpochybňují výsledky této studie. Za prvé, 39 % sacharidů ve stravě není považováno za nízkosacharidové (jak bylo popsáno dříve). Studie také používala dotazník frekvence jídla, který může být nespolehlivý. Nakonec se zdálo, že existuje křivka ve tvaru U, kde skupina, která konzumovala nejvíce sacharidů, měla také o 16% zvýšené riziko fibrilace síní. Kromě toho nebyly brány v úvahu matoucí faktory, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a další rizika fibrilace síní.

Přestože se této studii dostalo určité pozornosti médií, je před poradenstvím pacientům nutný další výzkum ve formě randomizovaných klinických studií. Jiný výzkum ve skutečnosti ukázal, že nízkosacharidová dieta může pomoci snížit riziko stavů, které zvyšují riziko fibrilace síní, jako je vysoký krevní tlak a cukrovka.13-15

Závěrečné myšlenky

Souhlasíme s Ludwigem a Ebbelingem, kteří napsali: „Navzdory intenzivnímu výzkumu zůstávají příčiny epidemie obezity neúplně pochopeny a tradiční diety s omezeným příjmem kalorií nadále postrádají dlouhodobou účinnost...Čekající definitivní studie, které demonstrují principy diety s nízkou glykemickou zátěží, nabízejí praktickou alternativu k tradičnímu zaměření na dietní omezení tuků a kalorií.“16Tato nejnovější studie přináší další důkazy, že rada jednoduše jíst méně a více spalovat je zastaralá.

Integrativní lékaři, kteří používají nutriční poradenství jako klíčovou intervenci, budou pravděpodobně chtít zvážit pomoc pacientům osvojit si nízkosacharidovou dietu, aby dosáhli trvalého úbytku hmotnosti a zároveň snížili riziko chronických onemocnění. Podle zde recenzované studie mohou pacienti s nejvyššími hladinami inzulinu před hubnutím nejvíce těžit z této (nízkosacharidové diety) jako volby životního stylu.

  1. Gardner CD, Trepanowski JF, Del Gobbo LC, et al. Wirkung einer fettarmen vs. kohlenhydratarmen Ernährung auf den 12-Monats-Gewichtsverlust bei übergewichtigen Erwachsenen und die Assoziation mit dem Genotypmuster oder der Insulinsekretion: die randomisierte kontrollierte DIETFITS-Studie. JAMA. 2018;319(7):667-679.
  2. Hall KD, Guo J. Adipositas-Energetik: Regulierung des Körpergewichts und die Auswirkungen der Ernährungszusammensetzung. Gastroenterologie. 2017;152(7):1718-1727.
  3. Lv Y, Liang T, Wang G, Li Z. Ghrelin, ein Magen-Darm-Hormon, reguliert den Energiehaushalt und den Fettstoffwechsel. Biosci Rep. 2018;38(5). pii: BSR20181061
  4. Pulkkinen L, Ukkola O, Kolehmainen M, Uusitupa M. Ghrelin bei Diabetes und metabolischem Syndrom. Int. J. Pept. 2010;2010:248948.
  5. Meier U, Gressner AM. Endokrine Regulation des Energiestoffwechsels: Überprüfung der pathobiochemischen klinisch-chemischen Aspekte von Leptin, Ghrelin, Adiponectin und Resistin. Klinik Chem. 2004;50(9):1511-1525.
  6. Hu T., Yao L., Reynolds K., et al. Die Auswirkungen einer kohlenhydratarmen Ernährung auf den Appetit: eine randomisierte kontrollierte Studie. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2016;26(6):476-488.
  7. Wylie-Rosett J., Aebersold K., Conlon B. et al. Gesundheitliche Auswirkungen von kohlenhydratarmen Diäten: Wohin sollten neue Forschungsergebnisse führen? Curr Diab Rep. 2013;13(2):271-278.
  8. Eingereicht H, Ruddy B, Wallace MR, et al. Sind kohlenhydratarme Diäten sicher und effektiv? J Am Osteopath Assoc. 2016;116(12):788-793.
  9. Kosinksi C, Jornayvaz F. Auswirkungen ketogener Diäten auf kardiovaskuläre Risikofaktoren: Beweise aus Tier- und Humanstudien. Nährstoffe. 2017;9(5):517.
  10. Weber DD, Aminazdeh-Gohari S, Kofler B. Ketogene Ernährung in der Krebstherapie. Altern. 2018;10(2):164-165.
  11. Hu T, Bazzano LA. Die kohlenhydratarme Ernährung und kardiovaskuläre Risikofaktoren: Beweise aus epidemiologischen Studien. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2014;24(4):337-343.
  12. X. Zhuang, S. Zhang, H. Zhou, et al. U-förmige Beziehung zwischen Kohlenhydrataufnahmeanteil bei Vorhofflimmern. J Am Coll Cardiol. 2019;73(9):4.
  13. Yancy WS, Westman EC, McDuffie JR, et al. Eine randomisierte Studie einer kohlenhydratarmen Diät im Vergleich zu Orlistat plus einer fettarmen Diät zur Gewichtsabnahme. Arch Intern Med. 2010;170(2):136-145.
  14. Snorgaard O, Poulsen GM, Andersen HK, Astrup A. Systematische Überprüfung und Metaanalyse der diätetischen Kohlenhydratrestriktion bei Patienten mit Typ-2-Diabetes. BMJ Open Diabetes Res Care. 2017;5(1):e000354.
  15. Bazzano LA, Hu T, Reynolds K, et al. Auswirkungen von kohlenhydratarmen und fettarmen Diäten: eine randomisierte Studie. Ann Intern Med. 2014;161(5):309-318.
  16. Ludwig DS, Ebbeling CB. Das Kohlenhydrat-Insulin-Modell der Adipositas: Jenseits von „Kalorien rein, Kalorien raus“. JAMA Intern Med. 2018;178(8):1098-1103.