Vztah
Sobieraj DM, Martinez BK, Hernandez AV, et al. Nežádoucí účinky farmakologické léčby velké deprese u starších dospělých.J Am Geriatr Soc. 2019;67(8):1571-1581.
Objektivní
Zhodnotit nežádoucí účinky farmakologických antidepresiv pro léčbu velké depresivní poruchy (MDD) u dospělých ve věku 65 let a starších.
Návrh
Metaanalýza 19 randomizovaných kontrolovaných studií a 2 observačních studií, z nichž většina zvažovala léčbu v akutní fázi (<12 týdnů) středně těžké MDD.
Účastník
Pacienti ve věku 65 let a starší s MDD, kteří užívali antidepresiva v nízkých dávkách, včetně selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), bupropionu, mirtazapinu, trazodonu, vilazodonu nebo vortioxetinu, byli srovnáni s pacienty užívajícími jiná antidepresiva. Placebo nebo nefarmakologická léčba.
Hodnotily se parametry studie
Byly hodnoceny nežádoucí příhody během léčby MDD, jako jsou arytmie, kognitivní poruchy, pády, zlomeniny, hospitalizace, mortalita a prodloužení QTc. Byly také hodnoceny závažné nežádoucí příhody a přerušení léčby z důvodu nežádoucích příhod.
Primární měření výsledku
Různé farmakologické léčby byly porovnány z hlediska frekvence nežádoucích účinků.
Klíčové poznatky
V této metaanalýze byly 3 klíčové poznatky:
- Bei Patienten im Alter von 65 Jahren oder älter waren sowohl SSRIs als auch SNRIs mit signifikant mehr Studienabbrüchen aufgrund allgemeiner unerwünschter Ereignisse verbunden als Placebo.
- In der akuten Phase der Behandlung (< 12 Wochen) traten bei Patienten, denen SNRIs, aber keine SSRIs verschrieben wurden, im Vergleich zu Placebo häufiger unerwünschte Ereignisse auf.
- Das SNRI Duloxetin erhöhte spezifisch und signifikant die Anzahl der Stürze bei älteren Patienten, insbesondere bei Patienten mit Herz-Kreislauf-Erkrankungen, eine Tatsache, die in den ursprünglichen Studien zu wenig berichtet wurde.
Praktické důsledky
Významné příznaky deprese jsou běžné u starších osob, s mírou 15 % až 20 % u dospělých žijících v komunitě a vyšší u osob se zdravotním onemocněním nebo v ústavu.1Příznaky deprese u seniorů se mohou projevovat jinak než u neseniorů. V důsledku toho deprese nemusí splňovat obvyklá kritéria pro velkou depresi. Obecně platí, že starší pacienti pociťují více somatických potíží a kognitivních symptomů, s menším počtem stížností na smutnou nebo dysforickou náladu. Deprese u starších lidí je často vnímána jako agitovanost, hypochondrie nebo syndrom demence, které se často mohou objevit bez stížností na smutek.2.3
Antidepresiva na předpis vyvolávají obavy starších pacientů kvůli pomalejšímu uvolňování léků a také větší pravděpodobnosti lékových interakcí, protože tato populace obecně užívá více léků. Americká geriatrická společnost doporučuje, aby SSRI a tricyklická antidepresiva (TCA) nebyly předepisovány seniorům s anamnézou nebo významným rizikem pádů nebo zlomenin.4Vzhledem ke své schopnosti zvyšovat hladiny acetylcholinu se TCA obecně nedoporučují pro péči o seniory.
Tato studie je užitečnou připomínkou toho, že dokonce i mezi léky považovanými za „bezpečnější“ pro seniory stále existují obavy ohledně profilu přínosů a rizik těchto léků. S ohledem na tuto skutečnost by naturopatická medicína mohla této populaci dobře posloužit poskytnutím komplexnějšího plánu léčby duševního zdraví.
U starších pacientů může být největší riziko, že nebudou reagovat na původně zvolenou medikaci, a zdá se, že po dosažení remise mají větší riziko rekurentní deprese.5
Vzhledem k těmto informacím o nežádoucích příhodách a skutečnosti, že starší pacienti jsou vystaveni vyššímu riziku recidivy, musíme jako naturopatické lékaři usilovat o to, abychom našim pacientům nabídli doporučení pro přirozenou léčbu, která mají jasné výhody při vyléčení základní patologie depresivního onemocnění. Například je známo, že hipokampální atrofie je známkou deprese a kognitivního poklesu. Studie na 120 starších dospělých s demencí ukázala, že subjekty, které prováděly středně intenzivní aerobní cvičení 3 dny v týdnu po dobu 1 roku, vykazovaly zvýšený objem hipokampu (o 2 %) a tato aktivita účinně zvrátila jakoukoli ztrátu objemu mozku související s věkem. Očekávaná ztráta mozku byla pozorována u kontrolních subjektů, které neprováděly aerobní cvičení, ale místo toho pouze protahovaly a trénovaly svaly.6
Dokonce i mezi léky, které jsou považovány za „bezpečnější“ pro seniory, stále existují obavy ohledně profilu rizika a přínosu těchto léků.
Cenné mohou být i jednoduché doplňky životního stylu. V 10leté kohortové studii s více než 50 000 staršími ženami výzkumníci zjistili, že ti, kteří pijí 2 až 3 šálky denně, mají o 15 % nižší riziko deprese ve srovnání s těmi, kteří pijí 1 šálek nebo méně kofeinové kávy týdně, a ti, kteří vypili 4 šálky nebo více, měli o 20 % nižší riziko. Pro starší lidi, kteří mají sklony k depresím, může být užitečná každodenní konzumace kofeinové kávy.7Jiné studie našly tuto hormonální podporu8byl užitečný u starších žen s depresí rezistentních na léčbu a při léčbě expozice olovu9může zlepšit kognitivní funkce.
Nefarmakologická suplementace může také pomoci vyhnout se potřebě léků. Studie MRI u geriatrických pacientů s depresí zjistily, že nerovnováhu v prefrontálním kortexu lze upravit použitím acetyl-L-karnitinu.10Terapie nízkými dávkami rybího oleje u 66 starších pacientů (celkem 1 000 mg, rozdělených na přibližně 300 mg EPA a DHA) poskytla klinický přínos a měla mnohem větší účinek než placebo v další dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii. který ukázal významné rozdíly ve škále geriatrické deprese po zohlednění matoucích faktorů, jako je tělesná hmotnost, dysfunkce štítné žlázy a cholesterol.11
omezení
Celkově, ačkoli tato analýza byla silná a užitečná, stojí za zmínku některá omezení.
Za prvé a nejdůležitější je, že studované dávky antidepresiv odrážely spodní hranici (neboli dolní polovinu) doporučeného obvyklého rozmezí pro starší dospělé. Za druhé, žádná ze zkoumaných studií nebyla ve skutečnosti navržena tak, aby hodnotila nežádoucí účinky. Za třetí, analýzy, na kterých byly tyto výsledky založeny, vylučovaly pacienty s více komorbiditami nebo jinými neuropsychiatrickými onemocněními, jako je demence nebo vysoké riziko sebevraždy. Tato první 3 omezení dohromady mohla mít za následek nedostatečné hlášení nežádoucích příhod.
Protože pro určité léky byly k dispozici pouze jednotlivé randomizované kontrolované studie, autoři uvedli, že mají omezenou schopnost detekovat vedlejší účinky bupropionu, mirtazapinu, trazodonu nebo vortioxetinu. Proto mohou být tyto léky také důvodem k obavám.
A konečně, protože autoři neměli k dispozici údaje, které by jim umožňovaly posoudit, zda se poškození liší podle pohlaví pacienta, nemůžeme říci, zda se tyto informace vztahují neúměrně na muže nebo ženy.