Rozšiřují se výhody půstu na střevní mikrobiom?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Reference Su J, Wang Y, Zhang X, et al. Remodelace střevního mikrobiomu během přerušovaného půstu spojeného s ramadánem. Am J Clin Nutr. 2021;113:1332-1342. Cíl Analyzovat biologické účinky 1měsíčního přerušovaného hladovění spojeného s ramadánem na střevní mikrobiom Návrh Prospektivní studie 2 samostatných kohort během ramadánu Účastníci Byly 2 kohorty: kohorta mladých dospělých a kohorta středního věku. V kohortě středního věku bylo 10 účastníků bez půstu, kteří sloužili jako kontroly; v rámci kohorty mladých dospělých nebyla žádná kontrolní skupina: kohorta 1 (mladí, zdraví) Ramadán 2016: věk 18,63±1,75; n=30 kohorta nalačno 2 (střední věk, zdravý) Ramadán 2018: věk...

Bezug Su J, Wang Y, Zhang X, et al. Umbau des Darmmikrobioms während des Ramadan-assoziierten intermittierenden Fastens. Bin J Clin Nutr. 2021;113:1332-1342. Zielsetzung Analyse der biologischen Wirkungen eines einmonatigen Ramadan-assoziierten intermittierenden Fastens auf das Darmmikrobiom Entwurf Prospektive Studie von 2 separaten Kohorten während des Ramadan-Fastens Teilnehmer Es gab 2 Kohorten: eine Kohorte junger Erwachsener und eine Kohorte mittleren Alters. Die Kohorte mittleren Alters hatte 10 nicht fastende Teilnehmer, die als Kontrolle dienten; es gab keine Kontrollgruppe innerhalb der Kohorte der jungen Erwachsenen: Kohorte 1 (jung, gesund) Ramadan 2016: Alter 18,63±1,75; n=30 nüchtern Kohorte 2 (mittleres Alter, gesund) Ramadan 2018: Alter …
Reference Su J, Wang Y, Zhang X, et al. Remodelace střevního mikrobiomu během přerušovaného půstu spojeného s ramadánem. Am J Clin Nutr. 2021;113:1332-1342. Cíl Analyzovat biologické účinky 1měsíčního přerušovaného hladovění spojeného s ramadánem na střevní mikrobiom Návrh Prospektivní studie 2 samostatných kohort během ramadánu Účastníci Byly 2 kohorty: kohorta mladých dospělých a kohorta středního věku. V kohortě středního věku bylo 10 účastníků bez půstu, kteří sloužili jako kontroly; v rámci kohorty mladých dospělých nebyla žádná kontrolní skupina: kohorta 1 (mladí, zdraví) Ramadán 2016: věk 18,63±1,75; n=30 kohorta nalačno 2 (střední věk, zdravý) Ramadán 2018: věk...

Rozšiřují se výhody půstu na střevní mikrobiom?

Vztah

Su J, Wang Y, Zhang X a kol. Remodelace střevního mikrobiomu během přerušovaného půstu spojeného s ramadánem.Am J Clin Nutr. 2021;113:1332-1342.

Objektivní

Analýza biologických účinků měsíčního přerušovaného půstu spojeného s ramadánem na střevní mikrobiom

Návrh

Prospektivní studie 2 samostatných kohort během ramadánského půstu

Účastník

Byly zde 2 kohorty: kohorta mladých dospělých a kohorta středního věku. V kohortě středního věku bylo 10 účastníků bez půstu, kteří sloužili jako kontroly; v rámci kohorty mladých dospělých nebyla žádná kontrolní skupina:

  1. Kohorte 1 (jung, gesund) Ramadan 2016: Alter 18,63±1,75; n=30 nüchtern
  2. Kohorte 2 (mittleres Alter, gesund) Ramadan 2018: Alter 39,9±6,4; n=27 nüchtern, n=10 nicht nüchtern

Všichni dobrovolníci dodržovali noční půst trvající přibližně 16 hodin na oslavu ramadánu, 9. měsíce muslimského roku, ve kterém se ti, kteří praktikují islámskou víru, postí od východu do západu slunce po dobu 30 dnů. Všichni účastníci v mladé kohortě byli muži a 70 % účastníků ve středním věku byli muži. Vzhledem k regionálním rozdílům ve stravě 2 kohort bylo hlášeno, že mladá kohorta měla ve své stravě hlavní rýži, zatímco základní surovinou pro kohortu středního věku byla pšenice.

Kritéria vyloučení byla obezita, diabetes, hypertenze, artritida, chronická respirační onemocnění a gastrointestinální onemocnění. Vylučující bylo také užívání předepsaných antibiotik v měsíci před půstem.

Výsledky naměřeny

Primárním výsledkem byla analýza složení střevního mikrobiomu před a po ramadánu. Střevní mikroflóra byla analyzována na složení, diverzitu a taxonomickou abundanci v obou kohortách pomocí sekvenování nové generace a sekvenování genu 16s ribozomální RNA a technik zpracování dat.

Zdravá mladá kohorta: Pro srovnání byly použity pouze vzorky stolice. Byly 3 časové body: první den ramadánu (T1), 15. den (T2) a 30. den (T3).

Vzhledem k těmto dalekosáhlým účinkům dává smysl, že změny v mikrobiálním složení by mohly být klíčovým faktorem v různých zdravotních přínosech přerušovaného půstu.

Zdravá kohorta středního věku: Vzorky stolice byly analyzovány stejným způsobem jako u mladé kohorty. Časové body pro kohortu středního věku byly začátek ramadánu (T1), konec ramadánu (T2) a 1 měsíc po skončení ramadánu (T3). Kromě vzorků stolice vědci hodnotili složení těla a také několik krevních parametrů (komplexní metabolický profil, hemoglobin A1c, lipidový panel a kyselina močová). Tato kohorta také vyplnila dotazník o frekvenci jídla (FFQ).

Sekundárními cílovými parametry byly krevní parametry, složení těla a příjem potravy.

Klíčové poznatky

Obě kohorty zaznamenaly velké změny ve složení mikrobiomu během období hladovění, které byly navzájem podobné, zatímco kontrola bez půstu ve skupině středního věku nezaznamenala významné změny ve složení mikrobiomu. Zejména obě kohorty vykazovaly obohacení v produkci kyseliny máselnéLachnospiraceae. Autoři poukazují na to, že vysoké koncentraceLachnospiraceaejsou spojeny se sníženým rizikem rakoviny, zlepšeným zánětlivým onemocněním střev, lepším duševním zdravím, menším počtem alergií a zlepšením kardiorespiračního zdraví.

U mladé kohorty došlo ke zvýšení celkové diverzity střevní mikroflóry (Shannon-Weaver Index), zatímco u kohorty středního věku nikoli. V kohortě středního věku se mikrobiální složení z velké části vrátilo k výchozí hodnotě u většiny taxonů 1 měsíc po hladovění, zatímco u některých přetrvávaly posuny.

Skupiny nalačno také zaznamenaly úbytek hmotnosti a zlepšily aktivitu jaterních enzymů.

Praktické důsledky

Více než 24 % světové populace jsou muslimové.1Ramadán poskytuje vhodnou příležitost k posouzení fyziologických změn 16hodinového půstu ve velkých populacích. Očekává se, že půst během ramadánu, stejně jako půst obecně, by měl poskytovat zdravotní výhody, a zatím se zdá, že tomu tak je. Podle analýzy 21 různých studií z roku 2014 vedl ramadánový půst k pozitivním metabolickým účinkům a úbytku hmotnosti.2Tato analýza, stejně jako studie z roku 2021, ukázaly, že ramadánový půst může snížit zánět a posílit imunitu.3

2020,Journal of naturopathypublikoval recenzovaný článek na toto téma, který pojednával o mechanismech účinku a klinických aplikacích přerušovaného hladovění.4Přehled 12 různých studií z roku 2019 zjistil, že přerušované hladovění snižuje BMI a zlepšuje glykemickou kontrolu, inzulínovou rezistenci a koncentrace adipokinu ve srovnání s dospělými, kteří přerušované hladovění nedrželi.5Recenze z roku 2020 zjistila, že přerušovaný půst nejen snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, ale také zlepšuje kognici u obézních i neobézních jedinců.6

Krátce po zveřejnění zde recenzované studie ukázala další malá pilotní studie, že půst během ramadánu vedl k významným změnám ve střevním mikrobiomu.7Obecný půst, tedy velmi brzká večeře a/nebo pozdní snídaně, je již zaveden jako prostředek ke změně střevní mikroflóry.8Tyto studie o ramadánském půstu naznačují, že denní doba, kdy se půst vyskytuje (denní vs. noční), nemění celkový účinek rostoucí diverzity a posunu složení mikroflóry. Schopnost měnit složení mikrobioty má široký klinický význam, protože vše od deprese po cukrovku, kardiovaskulární onemocnění po rakovinu a další lze vysledovat, alespoň částečně, ve střevním mikrobiomu.9Vzhledem k těmto dalekosáhlým účinkům dává smysl, že změny v mikrobiálním složení by mohly být klíčovým faktorem v různých zdravotních přínosech přerušovaného půstu.

Přerušovaný půst není vhodný pro všechny pacienty, protože zatěžuje organismus. Během náboženských obřadů, jako je ramadán, je mnoho obyvatel vybízeno, aby se vyhýbali půstu. Patří mezi ně předpubertální děti, starší lidé, křehké a těhotné ženy, abychom jmenovali alespoň některé.10

Půst jako prostředek ke zlepšení zdraví je možná jedním z nejjednodušších a nejekonomičtějších nástrojů, které v integrativní medicíně máme. Stejně jako u každé terapie je však třeba opatrnosti u křehkých jedinců, pacientů s akutním onemocněním a těch, u kterých je vynechání jídla považováno za kontraindikované.

Omezení studia

Limitací studie byla skutečnost, že v kohortě mladých mužů nebyla žádná kontrolní skupina, což ovlivňuje výsledky kohorty mladých mužů. Kontrolní skupina v kohortě středního věku však potvrdila, že mikrobiální složení střeva se bez hladovění téměř nemění.

  1. Lipka M, Hackett C. Warum Muslime die am schnellsten wachsende religiöse Gruppe der Welt sind. Pewresearch.org. Veröffentlicht am 6. April 2017. https://www.pewresearch.org/fact-tank/2017/04/06/why-muslims-are-the-worlds-fastest-coming-religious-group. Abgerufen am 25. August 2021.
  2. Rouhani MH, Azadbakht L. Ist Ramadan-Fasten mit gesundheitlichen Folgen verbunden? Eine Überprüfung der entsprechenden Beweise. J. Res. Med. Sci. 2014;19(10):987-992.
  3. Moghadam MT, Taati B, Ardakani S, Suzuki K. Fasten im Ramadan während der Covid-19-Epidemie; Beachtung von Gesundheits-, Ernährungs- und Bewegungskriterien zur Verbesserung des Immunsystems. Vordere Nutr. 2021;7.
  4. Hoffman R, Gazella KA. Intervallfasten empfehlen. Zeitschrift für Naturheilkunde. 2020;12(7).
  5. Cho Y, Hong N, Kim K, et al. Die Wirksamkeit des intermittierenden Fastens zur Reduzierung des Body-Mass-Index und des Glukosestoffwechsels: eine systemische Überprüfung und Metaanalyse. J. Clin. Med. 2019;8(10):1645.
  6. de Toledo FW, Grundler F, Sirtori CR, Ruscica M. Entschlüsselung der gesundheitlichen Auswirkungen des Fastens: ein langer Weg von der Behandlung von Fettleibigkeit zu einer gesunden Verlängerung der Lebensdauer und verbesserter Kognition. Ann Med. 2020;52(5):147-161.
  7. Ozkul C, Yalinay M, Karakan T. Strukturelle Veränderungen im Darmmikrobiom nach dem Fasten im Ramadan: eine Pilotstudie. Benef Mikroben. 2020;11(3):227-233.
  8. Mohr AE, Gumpricht E, Sears DD, Sweazea KL. Jüngste Fortschritte und gesundheitliche Auswirkungen von Fastendiäten auf das Darmmikrobiom. Am J Physiol Leberphysiol. 2021;320(5):G847-G863.
  9. Hills RD, Pontefract BA, Mishcon HR, et al. Darmmikrobiom: tiefgreifende Auswirkungen auf Ernährung und Krankheit. Nährstoffe. 2019;11(7):1613.
  10. Leiper JB, Molla AM. Auswirkungen auf die Gesundheit der Flüssigkeitsbeschränkung während des Fastens im Ramadan. Eur J Clin Nutr. 2003;57(2):30-38.