Středomořská dieta pro ztučnění jater

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Odkaz Abenavoli L., Greco M., Milic N. et al. Účinek středomořské stravy a antioxidační formulace na nealkoholické ztučnění jater: randomizovaná studie. Živiny. 2017;9(870). Design Randomizovaná, prospektivní 6měsíční studie se 3 kohortami (A, B, C): samotná nutriční intervence (A); dietní intervence s antioxidační suplementací (B); a kontrola bez léčby (C). Účastníci Padesát bělošských mužů a žen s nadváhou (BMI>25 kg/m2) s nealkoholickým ztučněním jater (NAFLD) bylo rekrutováno z ambulantní gastroenterologické kliniky v Itálii; Diagnóza NAFLD byla založena na Hamaguchiho ultrazvukovém skórování. Studie...

Bezug Abenavoli L., Greco M., Milic N. et al. Wirkung der Mittelmeerdiät und antioxidativer Formulierung bei nichtalkoholischer Fettlebererkrankung: eine randomisierte Studie. Nährstoffe. 2017;9(870). Entwurf Randomisierte, prospektive 6-monatige Studie mit 3 Kohorten (A, B, C): Ernährungsintervention allein (A); diätetische Intervention mit antioxidativer Supplementierung (B); und Kontrolle ohne Behandlung (C). Teilnehmer Fünfzig Kaukasier, übergewichtig (BMI>25 kg/m2) Männer und Frauen mit nichtalkoholischer Fettlebererkrankung (NAFLD) wurden aus einer Ambulanz für Gastroenterologie in Italien rekrutiert; Die NAFLD-Diagnose basierte auf Hamaguchi-Ultraschall-Scoring. Patienten mit Hepatitis B, Hepatitis C, Herzerkrankungen, Nierenerkrankungen, Autoimmunerkrankungen, Freizeitdrogenkonsum, Insulinbehandlung, übermäßigem Alkoholkonsum und Exposition gegenüber Umweltgiften im Zusammenhang mit Leberverfettung wurden von der Studie …
Odkaz Abenavoli L., Greco M., Milic N. et al. Účinek středomořské stravy a antioxidační formulace na nealkoholické ztučnění jater: randomizovaná studie. Živiny. 2017;9(870). Design Randomizovaná, prospektivní 6měsíční studie se 3 kohortami (A, B, C): samotná nutriční intervence (A); dietní intervence s antioxidační suplementací (B); a kontrola bez léčby (C). Účastníci Padesát bělošských mužů a žen s nadváhou (BMI>25 kg/m2) s nealkoholickým ztučněním jater (NAFLD) bylo rekrutováno z ambulantní gastroenterologické kliniky v Itálii; Diagnóza NAFLD byla založena na Hamaguchiho ultrazvukovém skórování. Studie...

Středomořská dieta pro ztučnění jater

Vztah

Abenavoli L, Greco M, Milic N, a kol. Účinek středomořské stravy a antioxidační formulace na nealkoholické ztučnění jater: randomizovaná studie.Živiny. 2017;9(870).

Návrh

Randomizovaná, prospektivní 6měsíční studie se 3 kohortami (A, B, C): samotná nutriční intervence (A); dietní intervence s antioxidační suplementací (B); a kontrola bez léčby (C).

Účastník

Padesát bělochů s nadváhou (BMI>25 kg/m2) Muži a ženy s nealkoholickým ztučněním jater (NAFLD) byli rekrutováni z ambulantní gastroenterologické kliniky v Itálii; Diagnóza NAFLD byla založena na Hamaguchiho ultrazvukovém skórování. Ze studie byli vyloučeni pacienti s hepatitidou B, hepatitidou C, srdečním onemocněním, onemocněním ledvin, autoimunitním onemocněním, rekreačním užíváním drog, léčbou inzulínem, nadměrnou konzumací alkoholu a expozicí toxinům z prostředí souvisejícím se steatózou jater.

zásah

Skupina A (n=20) dodržovala nízkokalorickou středomořskou dietu (1 400-1 600 kcal/den), zatímco skupina B (n=20) dodržovala nízkokalorickou středomořskou dietu doplněnou antioxidanty. Makronutrienty v intervenčních skupinách středomořské stravy byly rozděleny následovně: 50 % až 60 % sacharidů; 15 % až 20 % bílkovin, přičemž přibližně 50 % zdrojů bílkovin pochází ze zeleniny; méně než 30 % mononenasycených a polynenasycených tuků s méně než 10 % nasycených mastných kyselin; méně než 300 mg cholesterolu denně; a 25 až 30 gramů vlákniny denně. Skupina B dostávala 2 pilulky denně bilirelového antioxidačního doplňku sestávajícího z artyčoku, ostropestřce mariánského, L-methioninu, fumitory a L-glutathionu.

Skupina C (n = 10) nezměnila svůj životní styl ani stávající farmakologický (medikační) režim.

Hodnotily se parametry studie

Antropometrické parametry, krevní tlak, lipidový profil, homeostatické modelové hodnocení inzulinové rezistence (HOMA-IR), transaminázy (sérové ​​hladiny alaninaminotransferázy, aspartátaminotransferázy a gama-glutamyltranspeptidázy) a jaterní fibróza byly hodnoceny na začátku a po 6 měsících intervence. Fibróza jater byla hodnocena pomocí přechodné elastografie a k predikci pravděpodobnosti steatózy byl použit index ztučnění jater.

Klíčové poznatky

Po 6 měsících léčby skupina A vykázala významné snížení hmotnosti ve srovnání se skupinou C (kontrola) (-6 % vs. -0,5 %,P=0,0001), BMI (–7,5 % vs. –0,45 %,P=0,0001), triglyceridy (–32,16 vs. +2,8 %,P=0,001), celkový cholesterol (-14,8 % vs. +9,3 %,P=0,0001), triglyceridový glukózový index (–3,3 % vs. +1 %,P=0,020), index ztučnění jater (-19 % vs. +4,7 %,P=0,017) a přechodná elastografie (–21 % vs. +8,7 %,P=0,001). Podobné významné snížení bylo pozorováno v kohortě skupiny B ve srovnání s kontrolní skupinou. Ve srovnání se skupinou A měla skupina B významné snížení HOMA-IR (-43 % vs. +6,2 %,P=0,0001), inzulín (–38 % vs. +10 %,P=0,0001) a glukózy nalačno (-11 % vs. -3,5 %,P=0,016). Tyto výsledky ukazují, že středomořská dieta významně snižuje antropometrické parametry a lipidové parametry a zlepšuje přechodnou elastografii u pacientů s NAFLD. Přidání antioxidantů může mít další výhodu ve zlepšení biomarkerů souvisejících s inzulínem.

Praktické důsledky

Mnoho observačních studií ukázalo, že pacienti s NAFLD mají dietní vzorec, který je obecně vysoce kalorický, vysoký obsah nasycených tuků, nízký obsah polynenasycených tuků a nízký obsah antioxidantů, s nadměrným příjmem sacharidů z jednoduchých cukrů.1-5a značné množství kalorií z nealkoholických nápojů, včetně limonád a džusů.6

Lékaři pečující o tyto pacienty by si měli být vědomi jejich stravovacích návyků a v konečném důsledku podporovat přechod na středomořskou stravu nebo dietu, která omezuje jednoduché sacharidy a nasycené tuky a podporuje vyšší příjem ovoce a zeleniny. Pacienti by měli být také vyzváni, aby vyloučili kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy – fruktóza není metabolizována stejným způsobem jako glukóza, takže přímo podporuje ukládání tuku v játrech.7

Když jsou obézní pacienti schopni zhubnout přibližně 7 % až 10 % své tělesné hmotnosti, steatóza se začíná upravovat.8-12V jedné studii steatóza zmizela u 90 % pacientů s NAFLD, kteří ztratili více než 10 % tělesné hmotnosti.13V konečném důsledku se steatóza jater začíná zlepšovat, protože pacienti jsou schopni cvičit a měnit svůj jídelníček.

Nealkoholické ztučnění jater je zákeřné, protože většina pacientů je asymptomatická a sérové ​​transaminázy mohou být zavádějící.

Mnoho odborníků předpovídá, že v příštích 15 až 20 letech bude hlavním důvodem ortotropní transplantace jater ztučnění jater, které vytlačí hepatitidu C a alkoholismus.14V současnosti se odhaduje, že 20 % až 30 % prosté steatózy progreduje do NASH, zánětlivého stadia NAFLD, a 7 % až 25 % NASH progreduje do cirhózy.patnáctNikdo neidentifikoval jediný mechanismus, který spouští progresi od prosté steatózy k NAFLD; několik studií však ukazuje, že NAFLD se vyskytuje častěji u pacientů s metabolickým syndromem a jeho podskupin.16-19

Nealkoholické ztučnění jater je zákeřné, protože většina pacientů je asymptomatická a sérové ​​transaminázy mohou být zavádějící. Náš přístup k pacientům s NAFLD by měl zahrnovat včasnou detekci spolu s vhodnými doporučeními týkajícími se výživy a životního stylu, jako jsou: B. středomořská strava spojená s cvičením.

  1. Capristo E, Miele L, Forgione A, et al Ernährungsaspekte bei Patienten mit nichtalkoholischer Steatohepatitis (NASH). Eur. Rev. Med. Pharmacol. Sci. 2005;9(5):265-268.
  2. Cortez-Pino H., Jesus L., Barros H., et al. Wie unterschiedlich ist das Ernährungsmuster bei Patienten mit nichtalkoholischer Steatohepatitis? Klinik Nutr. 2006;25(5):816-823.
  3. Musso G, Gambino R, De Michieli F, et al. Ernährungsgewohnheiten und ihre Beziehungen zu Insulinresistenz und postprandialer Lipämie bei nichtalkoholischer Steatohepatitis. Hepatologie. 2003; 37(4):909-916.
  4. Toshimitsu K., Matsuura B., Ohkubo I., et al. Ernährungsgewohnheiten und Nährstoffaufnahme bei nichtalkoholischer Steatohepatitis. Ernährung. 2007;23(1):46-52.
  5. Abdelmalek MF, Suzuki A, Guy C, et al. Ein erhöhter Fruktosekonsum ist bei Patienten mit nichtalkoholischer Fettlebererkrankung mit dem Schweregrad der Fibrose verbunden. Hepatologie. 2010;51(6):1961-1971.
  6. Abid A. Der Konsum von Erfrischungsgetränken wird unabhängig vom metabolischen Syndrom mit einer Fettlebererkrankung in Verbindung gebracht. J Hepatol. 2009;51(5):918-924.
  7. Teff KL, Grudziak J., Townsend RR, et al. Endokrine und metabolische Wirkungen des Konsums von mit Fruktose und Glukose gesüßten Getränken zu den Mahlzeiten bei übergewichtigen Männern und Frauen: Einfluss der Insulinresistenz auf die Plasmatriglyceridreaktionen. J Clin Endocrinol Metab. 2009;94(5):1562-1569.
  8. Promrat K, Kleiner DE, Niemeier HM, et al. Randomisierte kontrollierte Studie, die die Auswirkungen von Gewichtsverlust auf nichtalkoholische Steatohepatitis testet. Hepatologie. 2010;51(1):121-129.
  9. A. Suzuki, K. Lindor, J. St. Saver et al. Einfluss von Veränderungen auf Körpergewicht und Lebensstil bei nichtalkoholischer Fettlebererkrankung. J Hepatol. 2005;43(6):1060-1066.
  10. St. George A., Bauman A., Johnston A., et al. Wirkung einer Lebensstilintervention bei Patienten mit anormalen Leberenzymen und metabolischen Risikofaktoren. J Gastroenterol Hepatol. 2009;24(3):399-407.
  11. N. Oza, Y. Eguchi, T. Mizuta et al. Ein Pilotversuch zur Reduzierung des Körpergewichts bei nichtalkoholischer Fettlebererkrankung mit einer häuslichen Intervention zur Änderung des Lebensstils, durchgeführt in Zusammenarbeit mit interdisziplinärem medizinischem Personal. J Gastroenterol. 2009;44(12):1203-1208.
  12. Dixon JB, Bhathal PS, Hughes NR, et al. Nichtalkoholische Fettlebererkrankung: Verbesserung der histologischen Analyse der Leber mit Gewichtsverlust. Hepatologie. 2004;39(6):1647-1654.
  13. Vilar-Gomez E, Martinez-Perez Y, Calzadilla-Bertot L, et al. Gewichtsverlust durch Änderung des Lebensstils reduziert signifikant die Merkmale einer nichtalkoholischen Steatohepatitis. Gastroenterologie. 2015;149(2):367-378.
  14. Zezos P, Renner EL. Lebertransplantation und nichtalkoholische Fettlebererkrankung. Welt J Gastroenterol. 2014;20(42):15532-15538.
  15. Tirosch O. Leberstoffwechsel und Fettleber. Boca Raton, FL: CRC Press. 2014:4-45.
  16. Younossi ZM, Koenig AB, Abdelatif D. Globale Epidemiologie der NAFLD-metaanalytische Bewertung von Prävalenz, Inzidenz und Ergebnissen. Hepatologie. 2016;64(1):73-84.
  17. Bhatt HB, Smith RJ. Fettlebererkrankung bei Diabetes mellitus. Hepatobiliary Surg Nutr 2015;4(2):101-108.
  18. Fabbrini E, Sullivan S, Klein S. Adipositas und nichtalkoholische Fettlebererkrankung: biochemische, metabolische und klinische Auswirkungen. Hepatologie. 2010;51(2):679-689.
  19. Firneisz G. Nichtalkoholische Fettleber und Diabetes mellitus Typ 2: Die Lebererkrankung unserer Zeit? Welt J Gastroenterol. 2014;20(27):9072-9089.