Antioxidant N-acetylcystein zlepšuje kvalitu spermií

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am und aktualisiert am

Odkaz Jannatifar R, Parivar K, Roodbari NH, Nasr-Esfahani MH. Účinky suplementace N-acetyl-cysteinem na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů. (Odkaz odstraněn). 2019;17(24). Cíl studie Zjistit účinky suplementace antioxidantem N-acetyl-cysteinem (NAC) na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů s abnormálními parametry spermatu Design Tříměsíční prospektivní, randomizovaná, zaslepená klinická studie Účastníci Padesát mužů ve věku 25 až 40 let s asthenoteratozoospermií, určenou podle kritérií WHO. Účastníci neuváděli žádné předchozí oplodnění a měli partnery bez problémů s plodností. Pacienti s nemocemi a/nebo rizikovými faktory, o kterých je známo, že...

Bezug Jannatifar R., Parivar K., Roodbari NH, Nasr-Esfahani MH. Auswirkungen einer N-Acetyl-Cystein-Supplementierung auf die Spermienqualität, die Chromatinintegrität und das Ausmaß des oxidativen Stresses bei unfruchtbaren Männern. (Link entfernt). 2019;17(24). Studienziel Bestimmung der Auswirkungen einer Supplementierung mit dem Antioxidans N-Acetyl-Cystein (NAC) auf die Spermienqualität, die Chromatinintegrität und das Ausmaß des oxidativen Stresses bei unfruchtbaren Männern mit anormalen Samenparametern Entwurf Dreimonatige prospektive, randomisierte, verblindete klinische Studie Teilnehmer Fünfzig Männer im Alter von 25 bis 40 Jahren mit Asthenoteratozoospermie, bestimmt nach WHO-Kriterien. Die Teilnehmer berichteten von keinen früheren Imprägnierungen und hatten Partnerinnen ohne Fruchtbarkeitsprobleme. Patienten mit Erkrankungen und/oder Risikofaktoren, von denen bekannt ist, …
Odkaz Jannatifar R, Parivar K, Roodbari NH, Nasr-Esfahani MH. Účinky suplementace N-acetyl-cysteinem na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů. (Odkaz odstraněn). 2019;17(24). Cíl studie Zjistit účinky suplementace antioxidantem N-acetyl-cysteinem (NAC) na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů s abnormálními parametry spermatu Design Tříměsíční prospektivní, randomizovaná, zaslepená klinická studie Účastníci Padesát mužů ve věku 25 až 40 let s asthenoteratozoospermií, určenou podle kritérií WHO. Účastníci neuváděli žádné předchozí oplodnění a měli partnery bez problémů s plodností. Pacienti s nemocemi a/nebo rizikovými faktory, o kterých je známo, že...

Antioxidant N-acetylcystein zlepšuje kvalitu spermií

Vztah

Jannatifar R, Parivar K, Roodbari NH, Nasr-Esfahani MH. Účinky suplementace N-acetyl-cysteinem na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů. (Odkaz odstraněn). 2019;17(24).

Cíl studie

Zjistit účinky suplementace antioxidantem N-acetyl-cysteinem (NAC) na kvalitu spermií, integritu chromatinu a úrovně oxidačního stresu u neplodných mužů s abnormálními parametry spermatu

Návrh

Tříměsíční prospektivní, randomizovaná, zaslepená klinická studie

Účastník

Padesát mužů ve věku 25 až 40 let s asthenoteratozoospermií stanovenou podle kritérií WHO. Účastníci neuváděli žádné předchozí oplodnění a měli partnery bez problémů s plodností.

Pacienti se zdravotním stavem a/nebo rizikovými faktory, o kterých je známo, že ovlivňují plodnost (hormonální abnormality, Klinefelterův syndrom, varikokéla, kryptorchismus, vasektomie, leukospermie, protilátky proti spermiím, anatomická onemocnění, rakovina, abnormální funkce jater, kouření cigaret, konzumace alkoholu, horečka do 90 dnů po analýze spermatu).

zásah

Všichni účastníci dostávali perorální suplementaci NAC 600 mg denně po dobu 3 měsíců.

Hodnotily se parametry studie

Analýza spermatu byla použita k hodnocení následujících parametrů spermatu: objem, koncentrace spermií, celková motilita, progresivní motilita, neprogresivní motilita, nepohyblivé spermie a abnormální morfologie. Další zaznamenané údaje zahrnovaly index fragmentace DNA, hladiny protaminového deficitu, celkovou antioxidační kapacitu (TAC), hladiny seminálního malondialdehydu (MDA) a hormonální parametry včetně sérových hladin folikuly stimulujícího hormonu (FSH), luteinizačního hormonu (LH), testosteronu a prolaktinu. Hodnocení byla provedena na začátku a po 3 měsících.

Primární měření výsledku

Výsledky po 3 měsících byly porovnány s výchozími.

Klíčové poznatky

Po 3 měsících NAC byla zaznamenána významná zlepšení ve všech hodnocených parametrech spermatu: objem (P=0,01), koncentrace spermií (P=0,02), celková mobilita (P=0,01), progresivní motilita (P=0,001), neprogresivní mobilita (P= 0,01), nepohyblivé spermie (P=0,01) a abnormální morfologie (P=0,001).

Došlo také k významnému snížení procenta fragmentace DNA (P=0,001) a spermie s nedostatkem protaminu (P=0,009). Úrovně oxidačního stresu se oproti výchozímu stavu zlepšily, o čemž svědčí pokles MDA (P=0,01) a zvýšení TAC (P=0,01). Všechny hormonální parametry kromě prolaktinu vykazovaly statisticky významné rozdíly s poklesem FSH (P=0,01) a LH (P=0,04) a zvýšení testosteronu (P=0,01).

Praktické důsledky

Mužská neplodnost představuje významné procento případů neplodnosti, přičemž prevalence je přibližně stejná jako u ženské neplodnosti.1Bylo identifikováno několik etiologií, včetně vrozených anomálií, genetické dědičnosti, špatného životního stylu, vlivů prostředí a iatrogenních stavů. Pokud není zjištěna žádná příčina, je stanovena diagnóza nevysvětlitelné nebo idiopatické neplodnosti.2Zatímco termíny „nevysvětlitelné“ a „idiopatický“ se často používají zaměnitelně, existuje důležitý rozdíl. Pacientkám se skutečnou nevysvětlitelnou neplodností je předloženo normální vyšetření včetně analýzy spermatu. Naproti tomu pacienti s idiopatickou neplodností mají normální vyšetření, s výjimkou suboptimálních nálezů analýzy spermatu.3Účastníci této studie byli klasifikováni jako posledně jmenovaní, protože byla zaznamenána špatná motilita a morfologie (astenoteratozoospermie).

Po 3 měsících NAC bylo zaznamenáno významné zlepšení ve všech hodnocených parametrech spermatu.

Idiopatická mužská neplodnost je aktuálním tématem zájmu výzkumníků se zvláštním důrazem na vztah mezi oxidačním stresem a abnormálními parametry spermatu. Oxidační stres nastává, když je přebytek reaktivních forem kyslíku (ROS) s nedostatečnými zásobami antioxidantů.4Za normálních fyziologických podmínek spermie produkují malá množství ROS, která jsou nutná pro předfertilizační události (hyperaktivace spermií, kapacita, akrozomová reakce).5Když jsou ROS přítomny v nadbytku, zhoršují spermatogenezi a ohrožují celkovou kvalitu spermií.6Mužská idiopatická neplodnost často představuje abnormality v ROS i antioxidantech, což naznačuje, že tito jedinci nesou větší zátěž oxidativního stresu.4.7

V této studii sloužily malondialdehyd (MDA) a celková antioxidační kapacita (TAC) jako biomarkery oxidačního stresu. MDA je produkován, když ROS iniciuje lipidovou peroxidaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Protože plazmatické membrány spermií obsahují PUFA, hladiny MDA ve spermatu slouží jako indikátor peroxidace lipidů.8Několik studií prokázalo vyšší hladiny MDA u neplodných mužů ve srovnání s plodnými muži.9.10Tato zjištění naznačují, že peroxidace semenných lipidů a následný oxidační stres přispívají k semenným abnormalitám spojeným s idiopatickou mužskou neplodností.

Zatímco mechanismus, kterým oxidační stres mění normální fyziologii spermií, není znám, nedávný výzkum ukázal, že ovlivňuje integritu DNA. Index fragmentace DNA a obsah protaminu jsou považovány za slibné markery poškození DNA. Zdá se, že předpovídají výsledky plodnosti lépe než analýza spermatu.11V roce 2019 Borges a spol. statisticky významné korelace mezi vysokou úrovní fragmentace DNA spermií a špatným vývojem embrya, nízkou mírou implantace a vysokou mírou potratů.12U účastníků této studie se původně předpokládalo, že mají nevysvětlitelnou neplodnost. U téměř 10 % však byly zjištěny abnormality spermií ve formě fragmentace DNA. Tyto výsledky naznačují, že fragmentace DNA je pro některé muže cenným markerem abnormalit spermií a mohla by být použita v kombinaci s analýzou spermatu k posílení diagnostického vyšetření mužské neplodnosti.13

Zdá se, že spojení mezi oxidačním stresem, poškozením DNA a špatnou kvalitou spermií je dobře zdokumentováno. Méně jasné je, zda oxidační stres způsobuje poškození DNA spojené s abnormalitami spermatu. Tato studie prokázala pozoruhodná zlepšení oxidačního stresu, integrity DNA a kvality spermií díky suplementaci antioxidantů ve formě NAC. Jiné studie antioxidační terapie mužské neplodnosti přinesly podobné výsledky. Přísné studie ukazující jasné klinické výsledky jsou však omezené a většina výzkumů dochází k závěru, že je zapotřebí další zkoumání.14Mezitím se zdá rozumné zaměřit se na oxidační stres při léčbě mužské idiopatické neplodnosti, ať už prostřednictvím suplementace antioxidanty nebo jinak. Současné možnosti pro poskytovatele jsou rozsáhlé, s rostoucím seznamem antioxidačních doplňků včetně selenu, L-karnitinu, acetyl-L-karnitinu, koenzymu Q10, zinku, kyseliny listové, myo-inositolu, vitamínu E, vitamínu C, kyseliny dokosahexaenové (DHA). , kyselina eikosapentaenová (EPA) a nyní NAC.15-20

  1. Kumar N., Singh AK. Trends der männlichen Unfruchtbarkeit, eine wichtige Ursache für Unfruchtbarkeit: Eine Literaturübersicht. J Hum Reprod Sci. 2015;8(4):191–196.
  2. Anawalt B, Seite S. Ursachen männlicher Unfruchtbarkeit. (Link entfernt). Literaturübersicht aktuell bis Juni 2019. Zugriff am 14. Juli 2019.
  3. Kothandaraman N., Agarwal A., Abu-Elmagd M., Al-Quatani MH. Pathogene Landschaft der idiopathischen männlichen Unfruchtbarkeit: neue Einblicke in ihre regulatorischen Netzwerke. NPJ GenomMed. 2016;1:16023.
  4. Wagner H, Cheng JW, Ko EY. Rolle reaktiver Sauerstoffspezies bei männlicher Unfruchtbarkeit: Eine aktualisierte Literaturübersicht. Arab J Urol. 2018;16(1):35–43.
  5. Menschliche Spermien und Wechselwirkungen mit oxidativem Stress. In: Toor JS, Sikka SC. Oxidantien, Antioxidantien und Einfluss des oxidativen Status auf die männliche Fortpflanzung. Elsevier; 2019. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780128125014000067. Abgerufen am 14. Juli 2019.
  6. Dutta S, Majzoub A, Agarwal A. Oxidativer Stress und Spermienfunktion: Eine systematische Überprüfung von Bewertung und Management. Arab J Urol. 2019;17(2):87-97.
  7. Alkan I, Simsek F, Haklar G, Kervancioğlu E, Ozveri H, Yalçin S. Produktion reaktiver Sauerstoffspezies durch die Spermien von Patienten mit idiopathischer Unfruchtbarkeit: Beziehung zu Samenplasma-Antioxidantien. J Urol. 1997;157:140–143.
  8. Agarwal A, Prabakaran SA. Mechanismus, Messung und Prävention von oxidativem Stress in der männlichen Fortpflanzungsphysiologie. Indian J Exp Biol. 2005;43(11):963-974.
  9. Oladosu OW, Biliaminu SA, Abdulazeez IM, Nwadike VU, Yusuff JO, Okesina AB. Bewertung des bahnbrechenden Biomarkers der Lipidperoxidation bei männlichen Partnern unfruchtbarer Paare am Lehrkrankenhaus der Universität von Ilorin in Nigeria. Niger Postgrad Med J. 2018;25(2):94-99.
  10. Subramanian V, Ravichandran A, Thiagarajan N, Govindarajan M, Dhandayuthapani S, Suresh S. Seminal reaktive Sauerstoffspezies und gesamte antioxidative Kapazität: Korrelationen mit Spermienparametern und Auswirkungen auf die männliche Unfruchtbarkeit. Clin Exp. Reprod. Med. 2018 Jun;45(2):88-93.
  11. Wright C, Milne S, Leeson H. Spermien-DNA-Schäden durch oxidativen Stress: modifizierbare klinische, Lebensstil- und Ernährungsfaktoren bei männlicher Unfruchtbarkeit. Reproduktion von Biomed Online. 2014 Jun;28(6):684-703.
  12. Borges E Jr, Zanetti BF, Setti AS, Braga DPAF, Provenza RR, Iaconelli A Jr. Spermien-DNA-Fragmentierung korreliert mit schlechter Embryonalentwicklung, geringerer Implantationsrate und höherer Fehlgeburtsrate in Reproduktionszyklen von Unfruchtbarkeit durch nicht-männliche Faktoren. Fruchtbar Steril. 2019;112(3):483-490.
  13. Keshteli SH, Farsi MM, Khafri S. Sollten wir Samenanalysen, DNA-Fragmentierung und hypoosmotische Schwellungstests gemeinsam durchführen? Int. J. Mol. Cell. Med. 2016;5(4):246–254.
  14. Showell MG, Mackenzie-Proctor R., Brown J., Yazdani A., Stankiewicz MT, Hart RJ. Antioxidantien für männliche Subfertilität. Cochrane Database Syst Rev. 2014;(12):CD007411.
  15. Buhling K, Schumacher A, Eulenburg CZ, Laakmann E. Einfluss der oralen Vitamin- und Mineralstoffergänzung auf die männliche Unfruchtbarkeit: eine Metaanalyse und systematische Überprüfung. Reproduktion von Biomed Online. 2019;39(2):269-279.
  16. B. Hosseini, M. Nourmohamadi, S. Hajipour et al. Die Wirkung von Omega-3-Fettsäuren, EPA und/oder DHA auf die männliche Unfruchtbarkeit: eine systematische Überprüfung und Metaanalyse. J Diät-Suppl. 2019;16(2):245-256.
  17. Busetto GM, Agarwal A, Virmani A, et al. Wirkung einer metabolischen und antioxidativen Supplementierung auf Spermienparameter bei Oligo-Astheno-Teratozoospermie, mit und ohne Varikozele: Eine doppelblinde, placebokontrollierte Studie. Andrologie. 2018;50(3).
  18. Cheng JB, Zhu J, Ni F, Jiang H. L-Carnitin kombiniert mit Coenzym Q10 bei idiopathischer Oligoasthenozoospermie: Eine doppelblinde, randomisierte, kontrollierte Studie. Zhonghua Nan Ke Xue. 2018;24(1):33-38.
  19. Condorelli RA, La Vignera S, Mongioì LM, et al. Myo-Inositol als männliches Fruchtbarkeitsmolekül: Beschleunigen Sie sie! Eur. Rev. Med. Pharmacol. Sci. 2017;21(2 Suppl):30-35.
  20. Kumalic SI, Pinter B. Review of Clinical Trials on Effects of Oral Antioxidants on basic sperm and other parameters in idiopathic oligoasthenoteratozoospermia. Biomed Res Int. 2014;2014:426951.