Chcete zjistit, jakou krevní skupinu má jeden z rodičů? Musíte znát krevní skupinu dítěte a druhého rodiče

Chcete zjistit, jakou krevní skupinu má jeden z rodičů? Musíte znát krevní skupinu dítěte a druhého rodiče

Jakou krevní skupinu může mít rodič? Abyste to zjistili, musíte znát krevní skupinu dítěte a druhého rodiče. Online kalkulačky a tabulky nám poskytují pouze hrubý odhad; krevní test skupinu s jistotou potvrdí.

Existuje několik kritérií, která... Krevní skupina vliv. Jde o vlastnosti červených krvinek v krvi a také cukrů a bílkovin na jejich buněčné membráně. Červené krvinky nesou na svém povrchu informaci o svém typu a tedy i krevní skupině. Důležité informace sdílí také plazmatická tekutina, zejména o přítomnosti protilátek.

Je známo asi 50 krevních skupinových systémů, které zahrnují různé typy krevních skupin. Pro popis lidských krevních skupin jsou však nejdůležitější systémy ABO a Rhesus faktor. Rh faktor byl pojmenován podle druhu opic Macaca mulatta, známé také jako opice rhesus. Právě u těchto opic byl poprvé objeven. Objev je připisován vědci Karlu Landsteinerovi z roku 1901. V rámci systému AB0 rozlišujeme krevní skupiny A, B, AB a 0.

Krevní skupina rodičů a dítěte

Rodiče ovlivňují krevní skupinu svého dítěte. Jeden gen krevní skupiny se dědí od otce a jeden gen od matky. Vědomě to ovlivnit nemohou, dělají to geneticky.

Pokud má jeden rodič krevní skupinu A a druhý krevní skupinu B, jejich potomci mohou obdržet jeden nebo oba geny pro skupinu A nebo B, což z nich činí krevní skupinu AB. Pokud mají oba rodiče pouze geny skupiny 0, jejich potomek bude mít také skupinu 0.

V tabulce vidíme možné dědičné kombinace krevní skupiny:

Gen pro Rh

Gen pro Rh faktor je přítomen nebo chybí na krvinkách. Je to nejdůležitější antigen D, jinak existují i ​​antigeny vac. Pokud má člověk tento gen, říká se, že je Rh pozitivní. V opačném případě, tedy pokud ho nemá, mluvíme o Rh negativní. Pokud je jeden rodič Rh pozitivní a druhý Rh negativní, jejich potomci mohou mít obě skupiny.

Krevní skupina dítěte závisí na kombinaci genů, které zdědilo od rodičů. Je tedy také možné, že dítě má jinou krevní skupinu než jeho rodiče.

V případě Rh antigenů mohou v těhotenství nastat problémy. Děje se tak proto, že krev plodu nese polovinu genů od matky, ale také od otce. Polovina otce je pro tělo matky cizí. Normálně nedochází k míšení krve matky a plodu, ale existují výjimky. Někdy se malé množství krve plodu dostane do systému Rh negativní matky. Poté se vytvoří protilátková reakce. V takových případech je matce podáván anti-D imunoglobulin, který zabraňuje imunologické reakci u matky.

Co je Rh senzibilizace?

Imunitní odpověď matky je proces, při kterém imunitní systém matky reaguje na antigeny (cizí proteiny) v těle jejího plodu jako na cizí předmět a pokouší se je neutralizovat. K této reakci dochází, protože plod má jiné antigeny od otce, které jsou matce cizí a její imunitní systém je může považovat za hrozbu.

Jednou z nejznámějších forem imunitní reakce matky je tzv. Rh senzibilizace. V tomto případě může být Rh-negativní matka těhotná s Rh-pozitivním plodem vystavena fetálním antigenům. K tomu dochází především při porodu, ale může k němu dojít i v jiných situacích, kdy dojde ke kontaktu krevního oběhu matky a plodu. Když k tomu dojde, imunitní systém matky začne produkovat protilátky proti Rh faktoru, který se nachází na krvinkách plodu. V dalším těhotenství může tato imunitní odpověď způsobit komplikace včetně hemolytického onemocnění novorozence.

Proto se v případech Rh senzibilizace a podobných situací doporučují preventivní opatření. Cílem je minimalizovat riziko imunitní reakce matky na plod. Tato opatření mohou zahrnovat podávání imunoglobulinu, tedy protilátek proti Rh faktoru, matce. Děje se tak ve zmíněných situacích, tedy po porodu nebo po jiných rizikových situacích, které by mohly vést k promíchání krve matky a plodu.

Co je neonatální hemolytický syndrom?

Syndrom neonatální hemolýzy (NHS) je také známý jako fetální erytroblastóza nebo Rh senzibilizace. Jde o stav, který se vyskytuje u novorozenců, kteří mají jinou krevní skupinu než jejich matka. K tomu dochází u matek s negativní krevní skupinou, obvykle skupiny 0, které produkují protilátky proti krvinkám plodu s pozitivní krevní skupinou. Ty mohou procházet placentou a poškodit červené krvinky plodu. Nejčastěji se tak děje ve zmíněných případech, kdy je matka Rh negativní a otec Rh pozitivní.

Pokud toto onemocnění není včas odhaleno a léčeno, může u novorozenců vést k vážným zdravotním problémům. Mezi komplikace patří anémie, žloutenka, poškození mozku, záchvaty nebo dokonce smrt.

Jak máme postupovat v případě HCN? Léčba zahrnuje novorozeneckou krevní transfuzi, výměnu krve nebo fototerapii. Ten pomáhá eliminovat přebytečný bilirubin v těle dítěte. HCN se lze včas a bezpečně vyhnout.

V těhotenství je bezpodmínečně nutné udělat krevní test. To identifikuje rizikové faktory, jako jsou různé krevní skupiny matky a plodu, které jsme zmínili. V takovém případě by měla být přijata preventivní opatření. Mezi tato opatření patří podávání protilátek proti Rh faktoru matce během těhotenství a po porodu, aby se minimalizovalo riziko HCN.

Co je to vlastně krevní skupina?

Krevní skupina je geneticky podmíněná charakteristika krevních buněk založená na přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých molekul na povrchu krevních buněk. Tyto molekuly se nazývají antigeny a mohou být přítomny na povrchu erytrocytů (červené krvinky), leukocytů (bílé krvinky) a krevních destiček.

Existuje několik systémů klasifikace krevních skupin, ale nejběžnější jsou systémy ABO a Rh. V systému ABO se krevní skupiny dělí na A, B, AB a 0 na základě přítomnosti antigenů A a B na povrchu erytrocytů. Krevní skupiny v Rh systému se pak označují jako Rh-pozitivní nebo Rh-negativní.

Proč jsou krevní skupiny důležité?

Krevní skupiny jsou důležité z několika důvodů. Jsou důležité při některých onemocněních nebo v těhotenství. Jde o to, že mohou ovlivnit kompatibilitu mezi matkou a plodem nebo mezi dárcem krve a příjemcem.

Jsou také důležité v (odkaz odstraněn), zejména při studiu vlivu krevních skupin na riziko různých onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina nebo infekce.

Pomáhají také určit biologické vztahy. K určení biologického vztahu mezi lidmi se používá zejména krev a krevní skupiny.

Krevní transfuze mají velký význam pro život zachraňující opatření. Lidé s různými krevními skupinami mohou mít na povrchu krevních buněk různé antigeny. Jsou to právě tyto antigeny, které mohou vyvolat imunitní reakci, pokud se dostanou do těla člověka s jinou krevní skupinou.

Darování krve

Na celém světě je přibližně 119,54 milionu dárců krve. Jde o proces, při kterém člověk dobrovolně daruje svou krev. Pro pacienty, kteří potřebují krev při operacích, léčbě závažných onemocnění nebo po nehodách, je (odkaz odstraněn) nezbytný. Darovaná krev pak slouží k záchraně životů dalších pacientů.

Proces dárcovství krve obvykle začíná registrací dobrovolného dárce krve, který musí splňovat určité zdravotní a věkové požadavky. Poté se provede krátká lékařská prohlídka odběru krve a také se zjišťuje, zda kandidát dárce splňuje předpoklady pro darování krve. Součástí vyšetření může být měření krevního tlaku, hmotnosti, krevního obrazu a testy na infekční onemocnění, jako je HIV nebo hepatitida.

Samotné darování krve trvá cca 10-15 minut. Během tohoto procesu lékař zavede jehlu do žíly na paži dárce a krev se odebere do uzavřeného vaku. Po darování krve dostávají dárci obvykle nápoje a občerstvení, které jim pomohou zotavit se z odběru krve.

Co je krev a jakou funkci má v těle?

Krev je nejcennější tekutina v našem těle. Koluje v těle a slouží jako transportní systém pro kyslík, živiny, hormony, krvinky a odpadní látky. Všechny krevní složky se tvoří v kostní dřeni. Zde vznikají krvinky a krevní plazma. Použité nebo staré krvinky jsou takříkajíc zachyceny a rozloženy slezinou. To, že se mu také říká hřbitov krvinek, jste se určitě dozvěděli už na základní škole.

Krev se skládá z již zmíněných dvou hlavních složek – krvinek a krevní plazmy. Krevní buňky zahrnují červené krvinky – erytrocyty, bílé krvinky – leukocyty a krevní destičky – trombocyty. Krevní buňky mají různé funkce, jako je transport kyslíku, boj proti infekcím a srážení krve. Krevní plazma je součástí žlutě zbarvené krve. Tvoří asi 55 procent objemu krve. Obsahuje vodu, bílkoviny, cukry, minerální látky, hormony a odpadní látky. Krevní plazma pomáhá udržovat rovnováhu mezi různými složkami krve a zajišťuje transport živin a odpadních látek do az různých částí těla.

Krev hraje v našem těle důležitou roli a její složení a vlastnosti mohou být ovlivněny různými faktory, jako je věk, strava, cvičení, nemoci a léčba.