Podle předtiskového zdroje 1 na bioRxiv se krávy mohou nakazit vysoce patogenní ptačí chřipkou H5N1 vdechováním aerosolů nasycených virem. Vědci však tvrdí, že tento způsob přenosu pravděpodobně nezpůsobí současnou epidemii mezi skotem ve Spojených státech.

H5N1 byl poprvé identifikován u skotu v Texasu v březnu 2024. Od té doby byl virus detekován u 157 stád a 4 lidí v kontaktu s dobytkem ve 13 státech USA. Studie naznačují, že hlavní cestou přenosu u krav je infikované mléko, které kontaminuje dojicí zařízení.

Před vypuknutím epidemie vědci nevěděli, že viry chřipky typu A jako H5N1 se mohou šířit u krav. Vědci vyjádřili obavy, že pokud by se H5N1 u krav účinně šířil dýchacím systémem, bylo by obtížnější jej kontrolovat a riziko přenosu na člověka by se zvýšilo, vzhledem k těsnému kontaktu krav s lidmi.

Pro lepší pochopení infekcí u krav provedlo několik týmů provokační studie, ve kterých experimentálně infikovali zvířata H5N1. První výsledky jedné z těchto studií byly zveřejněny 13. července a dosud nebyly recenzovány.

Mlha plná virů

Amy Baker a její kolegové z amerického ministerstva zemědělství (USDA) v Ames, Iowa, infikovali krávy a telata specifickým kmenem H5N1 izolovaným z dobytka v Texasu na začátku epidemie. Vystavili čtyřletá telata mlze nasycené viry pomocí masky, která zvířatům zakrývala nos a ústa. Všechna infikovaná zvířata produkovala neutralizační protilátky proti viru, což potvrdilo, že byla infikována.

Infikovaná telata vykazovala mírné příznaky a vědci izolovali infekční virus v horních cestách dýchacích dvou ze čtyř telat. Výsledky studie naznačují, že by se virus mohl šířit dýchacími cestami v prostředí, kde jsou v těsném kontaktu stovky zvířat.

Ale protože zvířata nevylučovala vysoké hladiny viru v dýchacím traktu, je nepravděpodobné, že by to byl hlavní zdroj šíření, říká Thomas Peacock, virolog z Imperial College London. Je však možné, že krávy mohou být infikovány nepřímo respirační cestou prostřednictvím aerosolizovaného viru vylučovaného z vemena, dodává.

Wendy Barclayová, viroložka z Imperial College London, souhlasí s tím, že kvůli nízkému množství infekčního viru u zvířat i přes jejich vysokou expozici H5N1 je nepravděpodobné, že by byl přenos vzduchem účinný a „nevysvětluje, co se aktuálně děje“.

Místo toho studie přidává k předchozí práci, která naznačuje, že se virus šíří především infikovaným mlékem, říkají vědci. "Přenos z vemene na vemeno se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější primární cesta," říká Peacock. "To ale neznamená, že se virus nemůže změnit, pokud bude epidemie pokračovat současným tempem," říká. "Co teď musíme udělat, je pečlivě monitorovat virus."

Studie primárně zkoumala vnímavost krav k infekci, nikoli přenos, takže je obtížné vyvozovat závěry o šíření viru, říká Jürgen Richt, veterinární virolog z Kansas State University na Manhattanu. Richt provedl své vlastní pokusy s dobytkem s kolegy v Německu a očekává se, že výsledky se objeví v předtisku během týdnů.

Sražené mléko

Baker a její kolegové nakazili virem také krávy v laktaci prostřednictvím struků v mléčných žlázách dvou tříletých krav. Dva dny po infekci vykazovaly krávy známky zánětu mléčných žláz, který trval dva týdny. Začali produkovat méně mléka a mléko také zežloutlo a zhoustlo.

Vědci detekovali infekční virus v mléčných žlázách během tří týdnů studie a v mléce po dobu až dvou týdnů. Tato zjištění „naznačují, že mléčná žláza a mléko jsou primárními zdroji šíření viru v rámci stád dojnic a mezi nimi,“ říká zdroj preprint.

Richt říká, že studie odráží to, co bylo pozorováno na farmách. Vzhledem k malému počtu zvířat zahrnutých do studií však nelze vyloučit respirační přenos, říká.