Půst může mít negativní dopad na imunitní systém a zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Půst může mít negativní dopad na imunitní systém a zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Existuje dostatek důkazů o výhodách půstu. Nová studie však varovala, že půst může představovat i zdravotní riziko. Naznačuje, že půst může negativně ovlivnit imunitní systém a zvýšit riziko srdečních onemocnění. Účinky byly pozorovány i při vynechání snídaně.

Ve studii na myších vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai zjistili, že vynechání jídla může vyvolat reakci v mozku, která negativně ovlivňuje imunitní buňky. Na základě těchto výsledků navrhli, že chronický půst může mít dlouhodobé účinky na tělo. Výsledky byly zveřejněny v časopise Imunita z 23. února.

Jak půst ovlivňuje imunitní systém

Aby vědci pochopili, jak půst ovlivňuje imunitní systém, studovali dvě skupiny myší: jedna skupina dostala snídani hned po probuzení, zatímco druhá skupina snídani vynechala. Oběma skupinám byly odebrány vzorky krve krátce po probuzení, o čtyři hodiny později a o osm hodin později.

Při srovnání krevních zpráv byl zjištěn rozdíl v počtu monocytů, což jsou bílé krvinky, které hrají zásadní roli v boji proti infekcím, srdečním onemocněním a rakovině. Monocyty se tvoří v kostní dřeni a odtud migrují do celého těla.

Na začátku studie měly všechny myši stejný počet monocytů. Ale po čtyřech hodinách 90 procent monocytů u hladovějících myší zmizelo z krevního oběhu. Po osmi hodinách počet nadále klesal. Počet monocytů ve skupině bez půstu však zůstal nezměněn, uvedli vědci.

Kromě toho vědci zjistili, že u hladovějících myší monocyty migrovaly zpět do kostní dřeně, aby tam zůstaly, a zároveň se snížila produkce nových buněk.

Když byly myši po 24hodinovém hladovění znovu krmeny potravou, monocyty, které se skrývaly v kostní dřeni, migrovaly během několika hodin zpět do krevního řečiště. Toto náhlé zvýšení monocytů v krevním řečišti vedlo ke zvýšení úrovně zánětu. Změněné monocyty již nechrání před infekcemi a tělo se stalo méně odolným vůči infekcím.

Půst spouští v mozku stresovou reakci

Studie také zkoumala spojení mezi mozkem a monocyty během půstu. Zjistili, že půst spouští v mozku stresovou reakci, která okamžitě spustí rozsáhlou migraci monocytů z krve do kostní dřeně a zpět do krevního řečiště krátce po dokrmení. Tato stresová reakce na půst také způsobuje, že lidé mají hlad a hněv,“ říkají odborníci.

Rizika spojená s půstem se objevují po obnovení jídla, protože to vede k záplavě monocytů, které se vrhají zpět do krve. Tímto způsobem může půst narušit schopnost těla reagovat na infekci, vysvětlili vědci.